Průzkum
Rodičovská dovolená? V Česku ji využívají jen dvě procenta mužů

Na rodičovskou dovolenou odcházejí v Česku necelá dvě procenta otců. Podíl se zvedá jen pomalu a nepatrně. Za posledních 15 let vzrostl zhruba o jeden procentní bod. V loňském roce rodičovskou měsíčně pobíralo 5200 otců. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Na neděli připadá den otců, na pondělí 19. června pak den rovnosti mužů a žen.

"Ani v roce 2016 se nezměnil dlouhodobý trend v čerpání rodičovské muži, jejich počet v podstatě kontinuálně nepřekračuje dvě procenta z celkového počtu (rodičů na rodičovské)," uvádí vládní zpráva o rovnosti žen a mužů za loňský rok.

Úřady práce v minulém roce podle údajů ministerstva vyplácely měsíčně v průměru 274 300 rodičovských příspěvků. Z nich 5200 pobírali muži a 269 100 ženy. Otcové tak tvořili zhruba 1,9 procenta rodičů, kteří zůstali s malými dětmi doma. V roce 2015 představovali 1,87 procenta, v roce 2010 to bylo 1,6 procenta, v roce 2005 pak 1,4 procenta a v roce 2001 zhruba 0,79 procenta.

Nejvyšší počet otců byl na rodičovské v roce 2008, a to 6300. Tehdy byl takzvaný baby boom. Stát vyplácel měsíčně v průměru téměř 360 tisíc rodičovských. Otcové, kteří zůstali doma s dětmi, tvořili 1,75 procenta příjemců příspěvku.

Podle výzkumu, který si nechala vypracovat Liga otevřených mužů, o nástupu na rodičovskou dovolenou aspoň na kratší čas uvažují dvě pětiny otců. Desetina mužů by na ni skutečně jít chtěla. Podle ligy "generaci pasivních otců" nyní střídají muži, kteří se chtějí svým dětem věnovat a mají o péči zájem. Za tím, že na rodičovskou nakonec nastoupí jen zlomek z nich, vidí liga finanční nevýhodnost pro rodinu i stereotypní vnímání rolí žen a mužů.

Ženy vydělávají méně

Podle zažitých představ zaměstnavatelé i okolí na muže často pohlížejí jako na živitele rodiny a na ženu jako na hospodyni a pečovatelku. Sociologové poukazují na to, že české rodiny už několik desetiletí žijí ze dvou příjmů, a ne jen z mužského platu. Ženy v Česku ale vydělávají v průměru o pětinu méně než muži. Podle odborníků je hlavním důvodem to, že pracují většinou v méně placených oborech a na nižších pozicích. Ale i na stejných postech a za stejnou práci mívají zhruba o desetinu méně, ukázaly výzkumy.

"Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí zhruba 6500 korun. Když žena vydělává méně, má to dopad na celou rodinu a hlavně na děti," řekla už dřív ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Její ministerstvo připravilo kampaň s názvem 22 % k rovnosti. Její součástí jsou opatření ke stírání rozdílu ve výdělcích.

Podle ministryně by srovnání odměňování mužů a žen přispělo i k většímu zapojení otců do péče. Na rodičovskou odchází totiž obvykle ten z rodičů, který vydělává méně. Dosud může pobírat měsíčně nejvýš 11 500 korun, a to do dvou let dítěte. Pokud rodičovská trvá do tří let, vyplácí se 7600 korun. U čtyřleté varianty je to pak 3800 korun měsíčně. Vyčerpat se dá celkem 220 tisíc korun.

Od příštího roku by se měsíční částka mohla zvýšit, pobírala by se ale kratší dobu. Otcové a matky by mohli dostávat až 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik činí mateřská. Novelu už schválil parlament a nyní čeká na prezidentův podpis.

U výdělku 30 tisíc korun by nová rodičovská podle letošního výpočtu mohla činit téměř 20 400 korun, trvala by pak necelých 11 měsíců. I s mateřskou by tak peníze plynuly do doby, kdy by dítěti bylo 17 měsíců. Rodič s platem 40 tisíc korun by mohl dostávat měsíčně kolem 24 500, a to zhruba devět měsíců. Rodičovská by tak i s mateřskou končila, když by byl potomkovi rok a čtvrt. Nejvyšší příspěvek by mohl činit zhruba 34 620 korun, úřady by ho vyplácely asi půl roku. Na tuto částku by dosáhli podle webové kalkulačky ministerstva práce lidé s příjmem nad 86 tisíc korun.