Partaj, která chce hájit zájmy Romů i dalších sociálně slabých občanů, je na světě. Jmenuje se Strana rovných příležitostí a kartami se chystá zamíchat už v podzimních volbách.
Stranu, po které Romové volali od loňského podzimu, uznalo v prosinci ministerstvo vnitra. "Strana rovných příležitostí byla registrována 19. 12. 2011," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ Vladimír Řepka z tiskového oddělení resortu. Nyní její zakladatelé dokončují program a domlouvají ustavující sjezd. Měl by se konat v nejbližší době v Praze.
Původně se měla nová partaj jmenovat Adaj (v romštině "tady jsme" - pozn. red.), nakonec se však Romové rozhodli být konzervativnější. "Název Strana rovných příležitostí (SRP) jsme zvolili proto, že si myslíme, že v České republice nejsou rovné příležitosti pro každého tak, jak by měly být," vysvětlil jeden ze členů přípravného výboru strany Čeněk Růžička.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu také uvedl, že se partaj nechce prvoplánově prezentovat jako romská. "Chceme se představit jako strana, která se zasazuje o zájmy sociálně slabých lidí. Že do toho patří i Romové, je zřejmé," uvedl.
Kdo zasedne ve vrcholných orgánech strany, Romové zatím tají. Jisté je jen to, že nemá jít o známé osobnosti, ale přirozené autority z regionů. Na jeden z významnějších postů si pak myslí i Růžička. Křeslo předsedy to ale prý nebude.
Senát není legrace
Pokud se straně rovných příležitostí podaří oslovit dostatečný počet voličů, mohou už na podzim vystřídat její zástupci některé dosavadní krajské zastupitele či dokonce senátory. "V krajských volbách se určitě angažovat budeme. Jestli půjdeme i do senátních, záleží na tom, zda najdeme kvalitní kandidáty. To už není legrace," popsal Růžička.
Úmysl založit vlastní politickou stranu oznámili Romové loni 28. září u památníku v Letech u Písku. Poblíž místa, kde stál za druhé světové války romský sběrný tábor, si tehdy připomínali jména Romů, kteří byli v Česku zavražděni od roku 1989 a jejichž smrt měla podle soudů rasový podtext.
Na Šluknovsku se v té době stupňovalo sociální napětí a Romové se shodli, že bez nového politického uskupení se jejich situace nezlepší. Stávajícím stranám nevěří a někdejší Romská občanská iniciativa (ROI), která na začátku 90. let měla sedm poslanců, upadla do insolvence.
