V Česku postupně přibývá chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V některých krajích se za posledních sedm let počet těchto ghett zvedl zhruba o dvě pětiny, v takzvaném sociálním vyloučení je někde i dvakrát či třikrát víc Romů než v roce 2006. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou má projednávat vláda.
Před sedmi lety bylo podle analýzy v Česku kolem 330 chudinských domů a čtvrtí ve 167 městech a obcích. Žilo v nich 80 tisíc lidí, byli to převážně Romové. Dospělí byli v těchto lokalitách obvykle bez práce, rodiny byly závislé na sociálních dávkách, děti chodívaly do zvláštních škol, rozmáhala se lichva. Podle odhadů odborníků je ghett už kolem 400.
Podle výroční zprávy o menšině bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2006 celkem 28 ghett s až 10 500 obyvatel. Loni bylo těchto míst už 44. Ze 40 tisíc až 50 tisíc Romů, kteří v regionu žijí, se v sociálním vyloučení ocitlo 30 tisíc. V Olomouckém kraji existovalo v roce 2006 celkem 27 chudinských lokalit s 4500 až 5000 obyvatel, loni už bylo těchto míst 47.
Zpráva uvádí, že se mění i "struktura" ghett. Přesouvají se z měst do obcí. "Krajští koordinátoři pro romské záležitosti zaznamenali ve svých krajích ve větší míře migraci romských domácností z měst do malých obcí," uvedli autoři.
Podle autorů je jedním z důvodů prodej bytů. Domů s problematickými nájemníky se obce a města zbavují. Noví majitelé obvykle původní obyvatele vystěhují; ti odcházejí tam, kde bydlení dostanou, tedy většinou do ubytoven s předraženými nájmy. Dorovnávají je sociálními dávkami, které plynou často přímo majitelům. Lidé jdou na venkov také kvůli nižším životním nákladům.
Přestěhování do malých obcí přitom podle zprávy na Romy v potížích dopadne ještě víc. Chybějí tu služby k začleňování, je menší šance sehnat práci, není tu ani podpora širší rodiny. Koncentruje se tu pak nezaměstnanost, chudoba a další nepříznivé okolnosti. Obce pak nezvládají nové obyvatele pojmout a na řešení nestačí. "Posléze se stává situace v obci neúnosnou," uvádí zpráva. Stav je podle ní horší v regionech, kde je vysoká nezaměstnanost a není práce ani pro starousedlíky.
Podle zprávy lidé v ghettech nemají perspektivu zlepšení. Svou předluženost a extrémní chudobu řeší "alternativními zdroji obživy, které mohou jít za hranici zákona", uvedli autoři. Do okolí pak prorůstají problémy chudinských lokalit, což vyvolává napětí a posiluje nesnášenlivost. Policie eviduje v republice zhruba stovku takových míst, kde hrozí konflikty. "Koncentrace vyloučených Romů na izolovaném území pro ně znamená i vážné bezpečnostní riziko, neboť se stávají snadnějším terčem extremistů," dodávají autoři.
