Civilní rozvědka tvrdí, že už předala všechny dokumenty bývalé komunistické státní bezpečnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle mluvčího služby Bohumila Šrajera si ponechala jen asi pět procent dokumentů z této doby, které jsou podle ní důležité pro bezpečnost státu.
Ředitel ústavu Pavel Žáček ale s tímto tvrzením nesouhlasí. Podle něj si rozvědka ponechala i některé archiválie, které by ještě měla předat. "Říkám, že to zatím není pravda. V pátek proběhne další jednání, kde se bude o předávání dokumentů jednat," řekl ve středu ČTK Žáček.
Šrajer uvedl, že civilní rozvědka, celým názvem Úřad pro zahraniční styky a informace, předala ústavu téměř 13 500 svazků, například svazků k pozorovaným objektům či svazků zachycujících komunikaci mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. Předáno bylo také více než 7 tisíc svazků tajných spolupracovníků. "Předávanými materiály nebyly pouze svazky, nýbrž také databáze, kartotéky, spisový materiál, administrativní pomůcky či personální materiály," doplnil mluvčí.
"Materiály, které i nadále z rozhodnutí ministerstva vnitra podléhají utajení a jsou ve správě Úřadu pro zahraniční styky a informace, obsahují informace, které musí být chráněny s ohledem na zájmy České republiky a jejich současných spojenců a týkají se citlivých teritorií či problematik," popsal obsah nepředaných písemností Šrajer. Rozvědka prý ale bude průběžně vyhodnocovat, zda musí tyto materiály utajovat, a bude-li to možné, předá je ústavu.
Naproti tomu Žáček tvrdí, že Úřad pro zahraniční styky a informace stále vlastní některé dokumenty, mezi jinými i již odtajněné svazky, které ale jeho instituci nepostoupil.
Ústav se bude zabývat obdobím komunismu a nacistické okupace. Kromě jiného bude zpřístupňovat veřejnosti všechny dokumenty z příslušné éry. Právě proto mu tajné služby a další instituce postupně předávají dokumenty, které se týkají činnosti StB.
Se vznikem ústavu nesouhlasí komunističtí a někteří sociálnědemokratičtí poslanci.
Foto: archiv Týdne
