Mýtné v Česku
ŘSD: Celníci nám nepomáhají. Nevymáhají dlužné mýtné
03.10.2012 13:45 Původní zpráva Aktualizováno 03.10. 17:59
Celní správa odmítá podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybírat nezaplacené dálniční mýtné, přestože na to má vybavení včetně čteček platebních karet. Řidičům nákladních vozidel celníci vždy uloží jen poměrně nízkou pokutu, ale dluh na mýtu jim odpustí. Na jednání sněmovního kontrolního výboru, kde poslanci řešili zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu kritizující výběr mýtného v Česku, to řekl Václav Nestrašil z ŘSD. Celní správa odmítla, že by při kontrolách placení mýtného postupovala nesprávně. Vybírat mýtné jí prý zakazuje zákon.
Vynucování plateb mýta celní správou je podle něj letitý problém. "Spolupráce s nimi není šťastná, když to řeknu natvrdo, nefunguje," uvedl Nestrašil. Čtečky jsou přitom podle něho uzpůsobeny tak, že je možné jednou platbou uhradit pokutu a druhou nezaplacené mýtné. "Myslím, že prvopočátek problémů je v tom, že jeden resort výběr mýta spravuje a druhý ho má kontrolovat," dodal Nestrašil.
Výši nezaplaceného mýtného ale nemohou celníci při silničních kontrolách zjistit, reagoval vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Generálního ředitelství cel Jiří Barták. Platební terminály ve vozidlech podle něj mohou sloužit výhradně k platbě uložených blokových pokut. Výběr mýtného prý celníkům neumožňuje platná legislativa, která tuto povinnost stanovuje ministerstvu dopravy nebo jemu podřízené organizaci. "A tou je například právě ŘSD. Celní správa naopak spadá pod ministerstvo financí," dodal Barták.
Výběr mýta je u nás dražší než v Německu i Rakousku, tvrdí NKÚ
Problémy s vymáháním mýta byly ale na schůzi spíše vedlejším bodem. Tím hlavním bylo rozebrání zprávy NKÚ, jež kritizovala provoz mýtného systému v Česku. Zpráva mu vyčítala především vysoké náklady na provoz, které jsou prý vyšší než v sousedním Německu a Rakousku. Kontrolorům NKÚ se také nezamlouvaly údajně diskriminační podmínky v prvotním tendru, které daly zelenou mikrovlnné technologii před tou satelitní. Zakázka tak tedy spadla do klína rakouské společnosti Kapsch, která od té doby mýtný systém v Česku provozuje. "Náklady na výběr mýta v Česku činil v roce 2010 31 procent, zatímco v Německu to bylo 21 procent a v Rakousku dokonce pouze 12 procent," citoval ze zprávy člen kontrolního výboru Václav Cempírek (TOP 09). Také se ještě pozastavil nad zvyšováním kontraktu s Kapschem a 700 miliony vynaloženými na poradenské služby.
ŘSD oponuje: Rakousko má víc dálnic a vyšší sazby
Podle zástupců ministerstva dopravy a ŘSD však celá věc není zdaleka černobílá. Vysoké náklady jsou prý značně relativní. "Do pořizovacích nákladů mýtného systému jsou totiž započítávány i částky, které s jeho činností přímo nesouvisí. Například nejrůznější telematické technologie, které si stát u firmy Kapsch objednal. Pokud by tam nebyly, procenta jsou úplně jiná," upozornil Nestrašil. Rakousko, s nímž zpráva Česko srovnává, má navíc podle Nestrašila vyšší mýtné sazby a více dálnic. Díky vyšším výnosům má tedy logicky nižší procento nákladů. "Kdybychom měli stejný počet dálnic a stejné sazby jako Rakušané, náklady by bylo srovnatelné," doplnil šéf firmy Kapsch Karel Feix. Dopravní experti měli odpověď i na volbu mikrovlnného systému. Pro výběr mýta na dálnicích je podle Nestrašila výhodnější a efektivnější než satelit. "Pokud bych měl volit dnes, opět se rozhodnu pro mikrovlnný systém," dodal. Efektivita mikrovlnného systému skutečně vysoká je. Kapsch proklamuje, že jeho systémy zachytí více než 99 procent automobilů.
Poslanci: Se závěry počkáme do listopadu
Kdo má tedy pravdu? Zpráva NKÚ, nebo obhájci mýta? Poslanci se na žádnou stranu zatím nepřiklonili. Svoje rozhodnutí pozdrželi do konce listopadu, kdy má ministerstvo předložit novou koncepci výběru mýta v zemi. Půjde hlavně o to, zda se dopravní resort rozhodne zpoplatnit silnice prvních tříd, což od počátku plánuje. Pokud ano, zbývá vyřešit otázku, jak od nákladních vozů platbu vybrat. Zda rozšířit systém mýtných bran, nebo ho doplnit satelitem.
Mýtné pro nákladní vozidla se v Česku vybírá od roku 2007 na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích. Loni se vybralo rekordních 8,13 miliardy korun, o téměř 24 procent více než o rok dřív, a platby podle čtvrtletních údajů rostou i letos.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.