V karlovarském pravoslavném chrámu sv. Petra a Pavla byly náhodně nalezeny dokumenty vztahující se k založení nejstarší registrované pravoslavné komunity v Rakousku-Uhersku.
Muž menšího vzrůstu s bradkou, v hábitu a s křížem na prsou, děkan kostelu sv. Petra a Pavla Nikolaj Liščeňuk, rozpačitě mává rukama: „Vlastně jsem hledal úplně jiný dokument, nepředpokládal jsem ani, že by v našem chrámu mohl být takový poklad“.
Drží v rukou zažloutlý papír s francouzským textem psaným modrým inkoustem. S podpisem Alexandr. Osobním telegramem blahopřál ruský car Alexandr II. komunitě pravoslavného chrámu v Karlových Varech u příležitosti dvoustých narozenin cara Petra I. roku 1872.
Telegram je jedním z dokumentů nalezených knězem Liščeňukem v chrámové knihovně mezi starými novinami a časopisy s portréty Stalina a Chruščova. Týkají se historie vzniku kostela, tedy období od 60. let 19. století do začátku první světové války.
Komunita chrámu sv. Petra a Pavla byla roku 1863 první úředně zaregistrovanou pravoslavnou komunitou v Rakousku-Uhersku. Bohoslužby dlouho konala v jedné z hal hotelu Pupp, ale záhy zahájila sbírku na stavbu kostela.
Patronát nad akcí převzala teta Alexandra II., která byla původně württemberskou princeznou Frederikou Charlottou Marií. Když se provdala za bratra cara Alexandra I. Michaila, přijala pravoslavné jméno Jelena Pavlovna. Říkávala o sobě: „Jsem původem Němka, výchovou Francouzka, duší Ruska." Osobně předala kostelu sv. Petra a Pavla vyřezávaný ikonostas, který si lze v kostele prohlédnout dodnes.
Mezi nalezenými dokumenty je i seznam dárců s částkou od jednoho rublu až do několika tisíc. Pro kostel sám je nejdůležitější originál kupní smlouvy na pozemek, na němž byl chrám na konci 19. století postaven. Za plochu 2720 čtverečních metrů bylo v roce 1893 zaplaceno 45 tisíc zlatých.
Nejzajímavější z nálezů budou představeny v Karlových Varech na výstavě v rámci oslav 110. výročí vysvěcení kostela
Foto: autorka
