Mafie ze zemí bývalého Sovětského svazu si loni zvolily svého šéfa pro Česko. Tento "vor v zakoně" prý řídí a kontroluje zločinecké aktivity ruskojazyčných skupin v Praze a celé republice. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2006.
"Lze očekávat, že podřízení ruskojazyčných skupin na území České republiky jediné autoritě zvýší sílu, zisky a akceschopnost zločineckých struktur, a tedy i míru ohrožení bezpečnosti a vnitřního pořádku Česka," konstatuje výroční zpráva. Na otázku, zda tajná služba ví, kdo je "kmotrem", ale její mluvčí Jan Šubert odmítl odpovědět.
Podle Bezpečnostní informační služby byla tato osoba vybrána na tajných jednáních v Moskvě, při kterých si ruské, ukrajinské a kavkazské skupiny dělily svá teritoria.
Na stále aktivnější bandy ze zemí bývalého Sovětského svazu upozornil také nedávný případ vraždy řidiče šéfa společnosti Sazka Aleše Hušáka. Podle policie se stal omylem obětí vyřizování účtů mezi ruskými a arménskými skupinami. Podle deníku Mladá fronta Dnes měla největší zásluhu na jeho dopadení právě Bezpečnostní informační služba. Ta dnes pouze vzkázala, že "gratuluje policii".
Vor v zakoně
Ruský výraz "vor v zakoně" znamená zloděj podle práva, v kriminálním prostředí jde o jakousi nejvyšší autoritu. Odborník z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Tomáš Šmíd v článku uveřejněném v časopise Středoevropské politické studie uvádí, že například jedině "vor v zakoně" je kompetentní k řešení vzniklých sporů.
Tradice těchto "kmotrů" sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali "korunováni" na sněmech šéfů zločineckých band. "Vor v zakoně" musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. Jejich úkolem pak bylo především udržovat klid mezi konkurenčními zločineckými skupinami, dohadovat jednotlivá pole působnosti, případně trestat zrádce, uvedl Šmíd.
V současné době už fungují na modernějších principech, přesto však mají, zvláště mezi některými národnostmi někdejšího sovětského impéria, svou velkou váhu. Výjimečné je jejich postavení například v Gruzii, naproti tomu ukrajinské zločinecké gangy jsou organizovány moderněji a tradiční "vory v zakoně" neuznávají.
Tito předáci se měnili stejně jako sovětská společnost, proto se mezi nimi například v 70. letech minulého století začali objevovat první nelegální podnikatelé. Zásadní změnu pak přinesl rozpad SSSR, kdy vstoupili do velké ekonomiky, politiky a expandovali do celé Evropy a USA, napsal Šmíd.
"Vorové v zakoně" v současné době již nedodržují stará pravidla svého kodexu a jejich titul se stává spíše formálním. Více se snaží budit dojem seriózních podnikatelů. Přesto stále rozhodují o zločinech na svém teritoriu a platí pravidlo jejich absolutní nedotknutelnosti.
Podle Šmída působí na území bývalého SSSR asi "700 vorů v zakoně". Dvě třetiny tvoří Rusové a Gruzíni. Nejvíce jich je v Moskvě.
Expanze kriminality pokračuje
Jmenování "vora v zakoně" pro Českou republiku je tak podle Miroslava Němce z policejní akademie pokračováním expanze kriminality z někdejšího sovětského území. V letech 1990 až 1996 se vyznačovala zejména krutostí a násilím. Ruskojazyčné zločinecké gangy především přepadávaly benzinové pumpy, banky nebo kasina a vydíraly české podnikatele.
V posledních letech pak přicházejí do Čech nové a vzdělanější zločinecké struktury. Jejich šéfové s sebou přivážejí kapitál z trestné činnosti spáchané mimo Českou republiku, který používají pro zakládání legálních obchodních společností, uvedl Němec.
Ilustrační foto: Profimedia