Rusové chtějí zamířit rakety na Česko

Pondělní hrozbě velitele ruských raketových vojsk Nikolaje Solovcova, že Rusko zamíří rakety proti americkým základnám na polském a českém území, ruský tisk velký význam nepřikládá. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si myslí, že tento krok by naopak zvýšil snahu Čechů bránit se. Debata o radaru se rozbíhá i v německé vládě. 

Proti plánu na rozmístění radaru amerického protiraketového deštníku Rusko ostře protestuje od chvíle, kdy česká vláda oznámila, že se začne americkou žádostí zabývat. Rozbušku přinesla pondělní tisková konference, na níž generál Solovcov prohlásil: "Zatím tam nic nepostavili. Jestli se k tomu Polsko a Česká republika rozhodnou, naše raketová vojska zařadí tyto objekty mezi své cíle... Z každých sto raket je devadesát sedm až devadesát osm každou minutu, každou sekundu připraveno k plnění bojového úkolu."

"Zdá se, že nyní mohou být bojové úkoly (raketových vojsk) plněny jak v Polsku, tak v Česku. Přičemž Rusko chce v akcích proti východoevropským zemím sázet na rakety středního doletu," napsal v úterý ruský deník Izvestija. Podle listu měla v polovině roku 2006 ruská strategická raketová vojska k dispozici 503 odpalovacích zařízení balistických střel čtyř typů. Na nich bylo umístěno 1853 jaderných bojových hlavic.

USA a Rusko měly údajně plánovat protiraketový systém společně

Rusko bylo připraveno vypracovat společný systém strategické protiraketové obrany se Spojenými státy, napsal v úterý ruský deník Nězavisimaja Gazeta v reakci na poslední vývoj okolo plánů USA rozmístit v Polsku a v Česku komponenty svého protiraketového deštníku. Bývalý ministr obrany Sergej Ivanov podle listu nejednou nabízel ruskou účast i v přípravě taktického systému protiraketové obrany v Evropě.

"Místo toho vedou USA rozhovory s Polskem a Českem o vytvoření protiraketových systémů na ruských hranicích, což samozřejmě vyvolává v Kremlu velké podráždění," tvrdí autor komentáře.

Vztahy ochlazuje vzájemné špičkování

Pokud se k tomuto vývoji připočtou poslední vyjádření amerického ministra obrany Roberta Gatese, který ve Washingtonu postavil do jedné řady Rusko a Čínu s Íránem a Severní Koreou, nejsou prý nedávná tvrdá slova ruského prezidenta Vladimira Putina na bezpečnostní konferenci v Mnichově tak nepochopitelná.

Poslední výměna zdvořilostí mezi Putinem a jeho americkým protějškem Georgem W. Bushem veřejné mínění neuklidnila, podotýká Nězavisimaja Gazeta. "Vztahy mezi Ruskem a USA se stále zhoršují a blíží se k docela nebezpečné hranici. Nyní, kdy je třeba vyhnout se možné katastrofě, jsou jako nikdy dosud potřební lidé s novými, netriviálními myšlenkami," dodává list.

Německá vláda se pře o protiraketový systém v Česku a Polsku

V německé vládě panuje nelibost nad způsobem, jakým Spojené státy prosazují protiraketový program, tedy bez konzultací s euroatlantickými partnery. Píše o tom úterní vydání německého listu Süddeutsche Zeitung s odvoláním na vládní kruhy. Kabinet tím byl údajně překvapen stejně jako Rusko.

Zatímco americký postup při prosazování systému už kritizoval ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), v koaličním křesťanském bloku CDU/CSU se vedou o stanovisku spory. Média poukazují na to, že mohou vést ke sváru ve vládě velké koalice kancléřky Angely Merkelové, která se zatím k problému nevyjádřila.

Německý expert: Strategická účast NATO by neměla smysl

Ředitel německého Informačního centra transatlantické bezpečnosti Ottfried Nassauer považuje americké plány na protiraketový štít ve východní Evropě za předčasné. "Miliardy se budou investovat do něčeho, u čeho zatím není jasné, zda bude existovat hrozba, proti které to bude směřovat," řekl v rozhlasové stanici Deutschlandfunk.

Systém v Česku a Polsku má podle něj sloužit pouze k ochraně amerického území proti raketám dlouhého doletu ze Středního východu a nebude určen proti raketám krátkého a středního doletu. V tom se už angažuje NATO například německo-americkým systémem MEADS, ale také projekty proti raketám do 3000 kilometrů. Účast NATO na projektu v Česku a Polsku by tak podle Nassauera neměla smysl.

Čeští experti: Přesměrovat rakety na Česko není složité

Armádní experti se domnívají, že přesměrovat ruské rakety na Česko není z technického hlediska obtížné a trvá to poměrně krátkou dobu.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý si myslí, že namíření raket na Česko není z technického hlediska složité. Je přitom třeba pouze zohlednit softwarové nastavení systému a vypočítat balistickou dráhu. Šedivý odhaduje, že Rusové by k případnému útoku mohli použít rakety středního doletu. Vyjádření generála Solovcova však považuje za zbytečně vyhrocené, a reálná hrozba proto podle něj vzhledem ke spojeneckým svazkům Česka a USA neexistuje. "Jsou to silácká slova," řekl Šedivý.

Pavel Konečný z Univerzity obrany v Brně se také domnívá, že přesměrovat rakety na Česko netrvá dlouhou dobu. Pro změnu kursu podle něj stačí jen to, aby operátor rakety zadal souřadnice cíle. "Ten systém se naviguje sám," uvedl. Po vystřelení pak prý raketa letí podle vypočtené dráhy cíle. Také Konečný se kloní k tomu, že by Rusové na Česko vzhledem ke geografické vzdálenosti zaměřili rakety středního doletu. "Byly by to rakety typu země-země," dodal.

Političtí představitelé Spojených států, Česka i Polska již dříve několikrát prohlásili, že systém protiraketové obrany není zaměřen vůči Rusku. Premiér Mirek Topolánek se v pondělí ve Varšavě se svým polským protějškem Jaroslawem Kaczynským shodl na tom, že obě země na americkou žádost zahájit jednání o umístění části amerického systému protiraketové obrany na jejich území zřejmě kývnou.

Hrozbám z Ruska by se podle Schwarzenberga nemělo ustupovat

„Česká republika se nenechá zastrašit ruskými hrozbami kvůli plánům umístit na českém území radarovou část základny amerického protiraketového systému.“ Agentuře Reuters to v Polsku řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle něhož prý naopak takové hrozby jen zvýší odhodlání Čechů bránit se.

"Češi si nyní budou myslet, že základna je ještě důležitější," cituje Reuters Schwarzenberga, který na okraj dnešní obchodní konference ve Varšavě reagoval na pondělní varování velitele ruských raketových vojsk Nikolaje Solovcova. Schwarzenberg dále připomněl, že Češi mají s Rusy dost zkušeností. "Musíte dát jasně najevo, že neustoupíte vydírání," citovala agentura Reuters šéfa české diplomacie.

České ministerstvo zahraničí podle své mluvčí Zuzany Opletalové opakovaně uvádí, že americký protiraketový systém není namířen proti Rusku a ničím ho neohrožuje. "Je to pasivní obrana proti jinému typu hrozby, o čemž má Rusko podrobné informace," píše se v pondělním tiskovém sdělení ministerstva. Opakovaná prohlášení ruských vojenských představitelů české ministerstvo zahraničí chápe tak, že ač tato prohlášení vyslovili zástupci ruské armády, jde ve skutečnosti o politická prohlášení, kterými Rusko sleduje vlastní cíle.

Za politováníhodné označil Solovcovovy výroky mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek, který také upozornil, že systém protiraketové obrany není zaměřen proti Rusku a že vzhledem k nízkému počtu antiraket ani nemůže pro Rusko představovat hrozbu.

Jana Neorala a Václava Hudce, starosty obcí Troskavec a Štítov, které se nacházejí poblíž vojenského újezdu Brdy, kde by mohla vzniknout radarová část americké protiraketové základny, výroky představitele ruské armády nepřekvapují; podle nich se to dalo očekávat. Starostové opakují, že obyvatelé obou obcí protiraketovou základnu nechtějí a nyní se nejvíce obávají ozbrojeného útoku na ni. "Je to, jako když si namalujeme terč na záda, ... jen doufáme, že vláda snad vezme rozum do hrsti," uvedl starosta Troskavce Jan Neoral.

Foto: archiv