Bublinkoví nevolníci
Rusové skoupili zkrachovalé české Prameny. Stát jen přihlíží
02.01.2016 19:30 Reportáž
Vesničku Prameny u Mariánských Lázní drží pevně v tlapách ruský medvěd. Rusové nejprve skoupili obří pohledávky nejzadluženější obce v Česku a teď si začínají diktovat, co za to. Jejich cíl je zřejmý - výnosné vrty kvalitní minerální vody. Obec je bezmocná a stát jen přihlíží.
Pramenský kronikář Jaroslav Brtník si pamatuje hodně. V hlavě nosí například vzpomínku z padesátých let, kdy jeho kamarád dostal nevděčný úkol. "Řekli mu, aby spálil všechny lavice ze zdejšího kostela, který se krátce potom zboural." Kamarád rozdělal oheň, a zřejmě tak definitivně ukončil kapitolu úspěšného německého lázeňského městečka Bad Sangerberg.
Vyhledávané výletní místo již předtím utrpělo poválečným odsunem Němců, pak (už pod českým názvem Prameny) značně prořídlo coby cvičný cíl v rámci stejnojmenného vojenského újezdu. A následné mýcení zbylých zdevastovaných památek za přispění Brtníkova kamaráda už bylo jen ranou z milosti. "Tady ten kostel stál, před ním byla náves, kde se Němci scházeli, a tady opodál býval ještě jeden dům," popisuje Brtník někdejší centrum obce. Dívá se přitom na pustinu, kde si člověk všechny ty domy jen stěží domýšlí. Jediným vodítkem je mu budova staré německé radnice, která veškeré útrapy přežila. A jež se zároveň stala symbolem útrap novodobých.
Sen o českém Švýcarsku
Právě na radnici se totiž v devadesátých letech snil sen o vzkříšení někdejší předválečné slávy obce. "Bude tu české Švýcarsko. Lidem zaplatíme, co budou chtít," vykřikoval v roce 1993 nad proudem tryskající minerálky tehdejší starosta obce Václav Brenner. Po jeho boku nestál nikdo jiný než Jaroslav Brtník. "Byla to tehdy euforie v celém státě a tady zvlášť, protože my jsme očekávali, že budeme mít tučné zisky a že se ta obec bude rozvíjet," vzpomíná.
Obec tehdy skoupila klíčové "minerálkonosné" pozemky a nechala provést sedmnáct zkušebních vrtů. A většina z nich se ukázala jako výnosná. Podle propočtů odtud mělo tryskat patnáct litrů minerální vody za vteřinu. Prameny se sto padesáti obyvateli měly ročně inkasovat 19 milionů korun. Vize minerálkového Kuvajtu uprostřed Slavkovského lesa pohltila všechny. A starostu nejvíce. Pořídil si tři sekretářky, plánoval dostavbu centra obce, hotely i lázeňské domy. "Investovalo se dopředu s tím, že přijde investor, který všechny ty náklady uhradí. Starosta počítal, kolik si vezme z litru vyčerpané minerálky. Dělilo se zvíře, které běhalo ještě někde daleko na pastvě. Celé to zkrátka zabila naivita," shrnuje tehdejší dění další pramenský patriot a zastupitel Aleš Dittert.
Entuziasmu tehdejšího starosty se ale nelze divit, sen o nových Pramenech byl totiž na dosah ruky. Obec měla vykoupené pozemky na plánovanou stáčírnu, územní rozhodnutí i potřebné licence. Vše ale zablokoval odpor ochranářů, kteří nesouhlasili s tím, aby se minerálka vozila v cisternách po úzkých silničkách Slavkovského lesa.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 4. LEDNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.