Proputinovci
Ruští agenti v Česku. O co jde uctívačům Kremlu
14.10.2014 18:00 Původní zpráva
Kontroverzní postup Vladimíra Putina na Ukrajině sklízí u mnoha Čechů obdiv. A nečekaně spojuje někdejší protivníky z opačných pólů politického spektra. Proč povstávají noví slavjanofilové a adorují Rusko?
Ano, čtete správně, Česko-ruská advokátní kancelář, říká ve dveřích s nenápadným nápisem v azbuce Jiří Vyvadil, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu. Nevybalené krabice a holé stěny jeho pracoviště naznačují, že se nastěhoval teprve nedávno. Až když mu začalo přibývat ruských klientů, kteří v něm rozpoznali spřízněnou duši.
Jiří Vyvadil se v krátké době vyprofiloval jako jeden z nejhlasitějších propagátorů putinovského Ruska v Česku. Stihl toho za poslední rok hodně. Založil spolek Přátelé Ruska, který má na Facebooku kolem čtyř tisíc členů, pohádal se ve veřejnoprávní televizi s moderátorkou o Ukrajině a v předvečer Ruskem zorganizovaného referenda na Krymu napsal jménem sdružení dopis ruskému velvyslanci, aby veřejně Rusko podpořil: "Původci a organizátoři této krize, představitelé EU a USA, využili radikalistických polofašistických a nacionalistických sil a společně uskutečnili státní převrat," napsal v dopise Jiří Vyvadil.
Bývalý sociálnědemokratický poslanec a poradce Jiřího Paroubka se tak paradoxně ocitl na jedné lodi s extrémní pravicí. "Lokajové Západu provedli v Kyjevě státní převrat a vydali Ukrajinu do jeho rukou," varuje ruského velvyslance v jiném dopise pro změnu Adam B. Bartoš, předseda krajně pravicové strany Ne Bruselu, Národní demokracie. "Pokud Vaše země nezasáhne - ať už jakkoli - bude to mít velmi negativní důsledky."
Velký mírotvorce
Ve svém světonázoru není Jiří Vyvadil z Přátel Ruska nikterak ojedinělým zjevem, a to ani mezi vrcholnými politiky. Podporu Putinovu režimu vyjadřuje soustavně bývalý prezident Václav Klaus, naposled v říjnovém rozhovoru pro britský deník Spectator, v němž se nechal slyšet, že propaganda Spojených států a Evropské unie vůči Rusku je směšná a vychází ze zastaralého chápání oné země. Proti sankcím Evropské unie vystoupil prezident Miloš Zeman na konferenci Dialog národů na ostrově Rhodos, pořádané šéfem ruských železnic Vladimírem Jakuninem, člověkem blízkým prezidentu Putinovi. Smysl sankcí nečekaně zpochybnili také premiér Bohuslav Sobotka i vicepremiér Andrej Babiš, ačkoli je před několika měsíci sami pomáhali prosadit.
Pro Jiřího Vyvadila je názorový posun prezidenta a části vlády znamením, že začal vítězit rozum. A ten má v jeho pojetí jasné kontury: Rusko je demokracie a mělo by být silné, aby dokázalo vyvážit Spojené státy. Svět by tím mohl získat ztracenou rovnováhu, jako v době studené války, kdy proti sobě stáli dva hlavní hráči. "Není přece dobré, aby byla ponechána jenom jedna velmoc, která rozpoutává terorismus v Iráku anebo v Sýrii," říká Vyvadil.
Rusko je v jeho pojetí mírotvorce, protože kupříkladu vetovalo intervenci NATO v Sýrii proti vládě diktátora Bašára Asada. Může se ale také spravedlivě rozzlobit, pokud ho někdo soustavně provokuje, jako to udělali Ukrajinci na Majdanu, podporovaní Západem. Pak následuje odplata třeba v podobě odtržení Krymu. Podle této logiky je pro našince strategicky rozumnější zůstat potichu a zdržet se otevřené kritiky. V takovém případě od silného souseda nic nehrozí. "Rusko že by mohlo být hrozbou pro Česko?" směje se Vyvadil. "Nevím, proč by nás mělo ohrožovat. Copak se k němu chováme hrozně jako Jacenjuk (ukrajinský premiér - pozn. red.) a provokujeme ho?"
CELÝ TEXT SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.