Končící předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jehož nástupce v čele této instituce dnes vybere prezident Petr Pavel, patří k nejvýraznějším osobnostem českého práva po roce 1989. Předtím, než se v srpnu 2003 stal šéfem Ústavního soudu, byl dvakrát ministrem spravedlnosti a ve vládě měl na starosti i legislativu. Rychetský, který 7. srpna skončí v čele ÚS a o deset dní později oslaví osmdesátiny, také za sociální demokracii zasedal v Senátu.
Jako nejdéle sloužící předseda českého Ústavního soudu - v jeho čele strávil 20 let, soud jako takový je jen o deset let starší - výrazně ovlivnil vnímání konstitučního tribunálu. Rychetského nominace na člena ÚS, kam jej navrhl prezident Václav Klaus, ovšem ve své době vyvolala i kritické reakce. Hlavně kvůli tomu, že jako člen vlády stál tak u zrodu podstatné části zákonů, o nichž mohl rozhodovat z pozice ústavního soudce. Přes počáteční kritiku si ale ÚS pod vedením Pavla Rychetského dokázal udržet pověst respektované instituce.
V posledních letech se Rychetský musel vypořádat s kritikou kvůli některým komentářům k politické situaci, jakkoli se k ní vyjadřoval jen výjimečně a většinou opatrně. Loni v listopadu pro Aktuálně.cz nebývale adresně komentoval situaci před volbou prezidenta. "Je pro mě těžká představa, že by se hlavou našeho státu stal člověk, který byl do poslední chvíle nejen režimním komunistou, ale byl i evidovaný jako agent StB," řekl Rychetský, který se i dalšími slovy nepřímo vymezil proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi.
Toto Rychetského vystoupení vyvolalo kritiku také od některých jeho kolegů, předsedovými slovy s zabývalo i plénum Ústavního soudu. Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který se letos v červnu stal ústavním soudcem, pak o jeho výrocích letos v květnu řekl, že "trochu překračují hřiště, ve kterém se soudce ve svém veřejném vystupování může pohybovat".
Na druhou stranu si ale podle Baxy právě Pavel Rychetský mohl podobné vyjádření dovolit. "Jde o jednu z nejsilnějších politických i justičních osobností posledních desetiletí. Má za sebou úctyhodný příběh: zásadně se zasloužil o transformaci společnosti, o budování nových institucí, právního rámce," řekl Baxa serveru Lidovky.cz s tím, že Rychetský cítil jako svůj závazek k bývalým kolegům ze "staré gardy" jasně pojmenovávat některé věci.
"Nemohu se odpoutat od své minulosti, od celého období disentu. A moji přátelé, vůči nímž cítím jistý závazek a povinnost, ať už to byl Václav Havel, Jiří Dienstbier, Luboš Dobrovský, Ladislav Lis, jsou všichni po smrti. A já prostě nemůžu k některým věcem mlčet právě proto, že cítím odpovědnost vůči jejich nebo našemu společnému odkazu," řekl Rychetský letos v červenci v rozhovoru s ČTK, kde také zmínil, že se po odchodu z čela ÚS chce více věnovat rodině a hodlá uspořádat svůj osobní archiv.
Pozornost vyvolala i změna vzájemného vztahu mezi Rychetským a bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Někdejší kolegové z vlády o sobě dříve hovořili jako o přátelích, během druhého Zemanova mandátu ale vztahy ochladly. V roce 2018 Rychetský například řekl, že pokud má z něčeho obavy, tak z "kohorty panošů", která funguje na Hradě kolem prezidenta. Zemana také kritizoval o rok později poté, co prezident otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka.
Miloš Zeman také v roce 2018 řekl, že se Rychetský plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a zanedbává Ústavní soud (to Zeman dokazoval tím, že u soudu ležela "již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena"). Na bodu mrazu se pak vzájemné vztahy ocitly poté, co ÚS začátkem února 2021 zrušil některé části volebního zákona. Zeman následně oznámil, že Rychetskému kvůli tomu neudělí plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Na přelomu století přitom Zeman s Pavlem Rychetským úzce spolupracovali ve vládě, do čela ÚS tehdejšího senátora ČSSD jmenoval Zemanův někdejší opozičně-smluvní partner a tehdejší prezident Václav Klaus. Když v roce 2013 získal Rychetský díky Zemanovi druhé funkční období v čele Ústavního soudu, naznačoval, že celých deset let nedokončí. Nakonec ale i kvůli dění v politice zůstal. "Já bych už tady nebyl, kdybych měl jistotu, že bude zaručeno pokračování ÚS v podobě, jakou má od svého založení," řekl k tomu loni v listopadu.
Pražský rodák (17. srpna 1943) Rychetský vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde později vyučoval. Čtyři roky byl členem KSČ, vystoupil z ní v roce 1970. "Vstupoval jsem do KSČ v období, kdy se blížilo pražské jaro a já na chvíli podlehl iluzi, že je možná obroda, že je možný socialismus s lidskou tváří. Z této iluze mě 21. srpen 1968 definitivně a navždy vyléčil," řekl k tomu nedávno Rychetský, který po srpnu 1968 musel z politických důvodů odejít z fakulty a pracoval jako podnikový právník.
Mezi prvními podepsal Chartu 77 a v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. Vládní křeslo si poprvé vyzkoušel ještě před rozpadem federace, když v letech 1990 až 1992 vykonával funkci místopředsedy vlády ČSFR a předsedy její legislativní rady. Do horních pater politiky se někdejší člen Občanského hnutí vrátil v roce 1996, kdy vstoupil do ČSSD a na Strakonicku zvítězil v prvních senátních volbách. O dva roky později se jako legislativní odborník ČSSD objevil znovu ve vládě.
V kabinetu Miloše Zemana zastával funkci místopředsedy pro lidská práva a legislativu. Pro místopředsednickou vládní funkci a navíc jako ministra spravedlnosti si jej vybral i Zemanův nástupce Vladimír Špidla (ČSSD). Senát i řady sociální demokracie opustil Pavel Rychetský poté, co přišel na Ústavní soud. V minulosti se o něm opakovaně spekulovalo i v souvislosti kandidaturou na funkcí prezidenta, on ale podobné úvahy odmítal. "Cítil jsem, že prezidentská funkce není něco, co by mě přitahovalo," řekl mimo jiné.
