Předseda ÚS
Rychetský: V návrhu ústavních změn chybí reprezentace soudců
21.02.2016 15:42
Ve vládním návrhu ústavních změn chybí zakotvení reprezentativního orgánu soudní moci, řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Připustil, že změny si ústava po širší debatě možná zaslouží. Ústavní právník Jan Kysela však uvedl, že právě podrobná akademická debata při přípravě tohoto návrhu chyběla.
Vládní návrh ústavních změn leží v Poslanecké sněmovně od loňského června, ale zatím ho poslanci nezačali projednávat. Měli by se jím podle předběžného návrhu programu jednání začít zabývat v březnu. Ve sněmovně přitom leží i několik poslaneckých návrhů ústavních změn.
Rychetský upozornil, že se nepočítá s reprezentativním orgánem soudní moci. Ústavní soud v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že tato instituce chybí, například při rozhodnutí o platech soudců. "Ústavní soud už mnohokrát ve svých nálezech judikoval, že je-li nějaký ústavní deficit v této zemi, je to neexistence reprezentativního orgánu soudní moci, té takzvané nejvyšší rady soudnictví," řekl Rychetský.
Vládní návrh v řadě oblastí zpřesňuje prezidentovy pravomoci. Například ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky by potřeboval souhlas Senátu. Rychetský považuje za logické, aby u vedení takto důležité instituce neměl prezident absolutní moc. Naznačil ale i jiné možné řešení. "Jsou země, že ten, kdo má jmenovací pravomoc, je vázán návrhy z různých míst. Nemůže vybírat libovolně. Je korektní, aby návrhovou kompetencí disponovaly různé instituce. To si myslím, že je model, který by těžko mohl být kritizovaný," řekl.
Vládní návrh dále počítá s tím, že naopak ke jmenování vedení Nejvyššího správního soudu by nepotřeboval spolupodpis předsedy vlády. Prezident by přišel o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.
Kyselovi připadá, že vláda není úplně ochotna vstupovat s prezidentem do sporů. Může se snažit vyhnout se střetu přepsáním pravidel. "Základní problém právních pravidel ale je, že se nevynucují sama. Takže buď předpokládají, že se jim někdo dobrovolně podřídí, protože jim rozumí stejně jako tvůrci toho pravidla, jde mu z toho nějaký výsledek, nebo se jim nepodřídí, a pak se s ním stejně musíte dostat do sporu," dodal ústavní právník.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.