<span>S Leninem</span> proti okupantům

Domácí
20. 8. 2008 17:47
Jeden z plakátů Vladimíra Pilíška
Jeden z plakátů Vladimíra Pilíška

Jedna z osobitých koláží s portrétem Lenina.V srpnu 1968 vylepoval Vladimír Pilíšek po nocích vlastnoručně vytvořené plakáty, jimiž chtěl bojovat proti sovětské armádě. Netušil, že hned po něm vyráží do ulic jeho žena a plakáty odlepuje. Díky tomu jsou koláže pana Pilíška jednou z mála ukázek lidové tvořivosti z roku 1968, které se dodnes zachovaly v originále.

VÍCE FOTOGRAFIÍ: ZDE 

Leninův citát "Čím víc vrbu řežeš, tím víc roste" nebo Marxův výrok "Nemůže být svoboden národ, který utiskuje cizí národy". Tato a ještě další slova klasiků marxismu-leninismu se objevila ve svérázných kolážích, které Vladimír Pilíšek vyvěšoval v prvních dnech okupace na pražské sloupy, do vývěsních tabulí či na zastávkách autobusů.

 

"Příběh začíná v roce 1951, kdy se rodiče brali ve svazáckém oděvu, protože budovali poválečnou perspektivu," vypráví dcera Vladimíra Pilíška Naděžda Pilíšková. Příběh jejího otce, který zemřel v roce 1992, v mnohém ilustruje osudy lidí, kteří po druhé světové válce uvěřili komunistické ideologii. Vladimír Pilíšek sloužil straně v 50. a 60. letech jako asistent na Vysoké škole zemědělské v Praze.

Kreslenými plakáty bojoval Vladimír Pilíšek proti okupantům.Máma měla strach

Přišlo pražské jaro. "Lámal se chleba, ale táta jako pokrokář pořád pokládal socialismus za spravedlivý režim založený na mravních zásadách. Rozhodně nechápal, proč nám s tím mají pomáhat vojska SSSR. Byl zklamaný a odhodlaný bojovat alespoň svými prostředky," líčí těžký životní moment svého otce paní Pilíšková.

Přesvědčený komunista tedy po večerech vypisoval citáty a úvahy z knih a vytvářel z nich koláže. "Ty pak po nocích extaticky lepil po Praze," říká dcera autora pozoruhodných výtvorů. Ten v té chvíli nevěděl, že pár minut po něm vyběhla do ulic jeho manželka, všechny plakáty zase odlepila, srolovala a uložila doma do sklepa.

"Máma mi k tomu řekla jen to, že myslela jen na rodinu a měla strach. V té době mně bylo sedm let a zvesela jsem skákala přes gumu před barákem a dívala se, jak kolem po ulici jezdí tanky. Nejstarší sestra běhala po Václaváku a prostřední kecala někde v parku s kámoškou," vypráví Naděžda Pilíšková.

Plakáty vystaví od 21. srpna Národní muzeum.V uličce hanby

Během normalizace se její otec "uzavřel do své profese" na fakultě, vypracoval se na prof. Ing., DrSc. V roce 1989 si profesor Pilíšek prošel "uličkou hanby" - studenti mu stejně jako dalším komunistům ve škole dali otevřeně najevo svou averzi. Na fakultě ale nakonec zůstal. Tři roky po listopadovém převratu zemřel. Plakáty, o nichž neměly do té doby tušení, našly jeho dcery při vyklízení sklepa.

Koláže zklamaného profesora jako některá další díla z roku 1968, která se různými způsoby podařilo zachránit, vystavuje od 21. srpna pražské Národní muzeum v expozici nazvané "A přijely tanky".

Repro: Národní muzeum

Další čtení

ilustrační foto

Novináři se zastali Rychlíkové. Čelí nenávisti za odhalení Turka jako násilníka

Domácí
11. 7. 2025
ilustrační foto

S montéry se zlomilo rameno plošiny. Jeden zemřel, druhý je těžce zraněný

Domácí
11. 7. 2025

Muž v Praze osahával ženy. Už ho mají, činů lituje, svádí to na klukovinu

Domácí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ