Sociálně vyloučení
Šance pro lidi bez domova. Města nabízejí byty na zkoušku

Skončit kvůli dluhům na ulici není v dnešní době vzácností. Přesvědčila se o tom i rodina paní Gizely z Litvínova. Měla totiž velký nedoplatek za vodu, který nesplatila, a byla proto vystěhována z bytu. Tomu, aby děti neskončily v dětském domově a jejich rodiče mezi bezdomovci, pomohl systém, který v současnosti testuje město Litvínov. Má pomoci podobným případům navrátit se zpět do normálního života.

"Hlavní problém lidí, kteří tím naším systémem procházejí, je, že nedosáhnou na komerční bydlení," říká Vlasta Nekolová ze sociálního odboru litvínovského městského úřadu. Soukromí pronajímatelé totiž často požadují kauci ve výši dvojnásobku až trojnásobku nájemného. Lidé v nouzi ovšem takovou částkou nedisponují.

Město proto před dvěma roky spustilo systém prostupného bydlení. V jeho rámci sociálně postižení lidé bydlí nejprve na ubytovně a poté v takzvaném testovacím bytě. Teprve pak se stávají normálními nájemníky s normální nájemní smlouvou. Doposud systémem prošlo okolo 400 lidí, třicet rodin se pak dostalo až do posledního stupně.

Lidé, kteří se do projektu zapojují, přitom mají několik společných rysů. Jsou to především nižší nebo žádné příjmy, zadluženost, nezaměstnanost. "Při postupu do každého dalšího kola musejí splnit několik podmínek," říká Karel Straka z Agentury pro sociální začleňování. Například si musejí domluvit se svými věřiteli splátkový kalendář a plnit jej, hledat si práci a spolupracovat na projektech úřadu práce. Když pak dostanou normální nájemní byt, musejí se smířit s tím, že za nimi tak dvakrát do měsíce přijde sociální terénní pracovník.

Bez dozoru to nejde

Měst, která systém zkoušejí, je daleko více. Něco podobného otestovali například již v Jirkově či Brně. V Praze 10 zase mají vystěhovaní dlužníci šanci dostat po dvou letech splácení nájemní byt nazpět. Další města se k zavedení prostupného bydlení chystají.

Litvínov je ale výjimečný v tom, že spolupracuje se soukromým nájemcem, kterým je společnost CPI BYTY, patřící mezi největší vlastníky nájemních bytů v České republice. "Zkušenosti s tím máme jak pozitivní, tak negativní," konstatuje Zdeňka Viltová z litvínovské pobočky společnosti. Pomohlo to mimo jiné pozastavit odliv občanů z problematické lokality.

Negativní zkušenost je dána především krátkou smluvní dobou spolupráce klienta s městem, pouze jeden rok. "Po vypršení této doby nájemce bez 'dohledu' města ve většině případů sklouzne k špatné platební morálce, nám vznikne pohledávka, následuje výpověď z nájmu a často složité administrativní řešení celé situace," říká Viltová.

Podle Nekolové jsou ovšem tyto problémy dané vysokou nezaměstnaností v regionu a s tím spojenou ekonomickou situací rodin. "Jim stačí i jednou nezaplatit nájem - a už se dostávají do spirály, která je vede z toho prostupného bydlení zpátky na ubytovny," míní Nekolová.

I přes tyto problémy společnost a město v projektu hodlají pokračovat i nadále.