Teror v Evropě
Šándor: Policejní stát nehrozí, ale potřebujeme dostat přes držku
21.11.2015 06:30 Rozhovor
Zvýšená bezpečnostní opatření po útocích v Paříži? Česko má dostatečný počet policistů, rezervy jsou ale v tajných službách, soudí v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ bezpečnostní analytik Andor Šándor. A přehnaných bezpečnostních opatření, ba strašidla policejního státu, se neobává.
Anketa:
Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?
-
Ano. 26 %
-
Ne. 35 %
-
Dočasně ano. 39 %
Co můžeme očekávat za opatření v krátkém a pak v dlouhém horizontu?
Myslím, že jsou nastavena standardně, jak je stát zvyklý. Dokonce chráníme jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, ač nemyslím, že jsou prioritně ohrožené, ale chápu, že se to tak děje v komplexitě všech opatření. Potrvají samozřejmě tak dlouho, dokud budou poznatky především západní Evropy, že se něco děje. A pokud se už nic nestane, budou se postupně opatření snižovat.
Jaká opatření mají smysl a jaká jen třeba mají vyvolat pocit, že vláda něco řeší?
V tuto chvíli je třeba vše brát jako preventivní opatření. Stát netuší, co se může stát, a tak chrání veřejné budovy, chrání letiště a podobně. Ti, o kterých se neví, že by tu byli a chtěli něco spáchat, tato opatření vidí a mohou si rozmyslet, jestli něco provedou. Kdyby se vědělo o konkrétních pachatelích, nedělala by se takováto opatření. Vyjádření některých politiků mohou být přehnaná, ale takto bych to neviděl, spíš se snaží si krýt záda, když ještě nevíme, co můžeme čekat. Situaci bych nepodceňoval.
Řekl byste, že je v Česku hodně policistů?
Odpovím takto: Finsko, země poloviční velikosti, má osm tisíc policistů a nemá žádnou městskou policii. My jich máme čtyřicet tisíc. Myslím, že jich je dost. Otázka je, kolik jich je v kancelářích a kolik ve výkonu. A také záleží, jak jsou dislokovaní. Zásahovka by měla být v každém kraji. Než se přesune odněkud někam daleko, může to být fatální, jak se ukázalo v případě střelce v Uherském Brodu.
Hrozí, že pokud budou obavy trvat, obětujeme kvůli bezpečnostním opatřením část svobody? Kde je podle vás hranice, kdy se dá hovořit o policejním státu?
Já myslím, že nejsme vůbec, ani na půl cesty k policejnímu státu. Opatření, která by třeba mohla být přidána, se dají precizovat, dají se přijmout na nezbytně krátkou dobu. Měl by fungovat institut soudce, který skutečně pečlivě zvažuje, na co ten úkon povolí - pak se ptá policie či tajné služby, zda to k něčemu bylo a podobně. A pak bychom měli mít skutečnou kontrolu nějakého nezávislého orgánu, který nám bude garantovat, že policie a tajné služby nebudou své pravomoci zneužívat.
Může být vzorem pro bezpečnost Izrael? Tam jsou různé kontroly častější a pečlivější.
To není úplně dobrý příklad. Izrael je od svého vzniku pořád ve válečném konfliktu, to se nedá srovnávat. A stejně mám někdy pocit, že se neumíme poučit, někdy máme takovou tendenci, že potřebujeme dostat přes držku, a pak to teprve uděláme. Myslím, že přece jenom některá opatření, ale hlavně personální stavy a kvalita tajných služeb by si zasloužily pozornost.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.