Sanitky zneužívají houkačky, ale nikdo je netrestá

Především nad frekventovanějšími ulicemi se každou chvíli rozezní siréna vozu s modrým majáčkem. A že to nemusí být vždycky nutné? Současné zákony sice umožňují neoprávněné použití majáků trestat, v praxi se to stává jen zřídka.

„Ve věci neoprávněného použití výstražných světel modré barvy bylo od loňského července pravomocně uzavřeno ve čtyřiceti případech, u světel oranžové barvy to bylo čtyřicet devět," cituje statistiku mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Právě modré majáčky přitom patří vládním limuzínám, sanitkám či policejním vozům. Podle zákona je mohou používat „při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností"; tyto povinnosti ale nejsou přesněji specifikovány.

Zneužití? Jen dopravní sanitky

Policie, hasiči i záchranné služby shodně tvrdí, že sirény nepoužívají zbytečně, ale jen v nejnutnějších případech. „Používání těchto výstražných zařízení u Policie ČR je ošetřeno i interními akty řízení, které nelze zveřejňovat - jsou určeny pouze pro služební potřebu," vysvětluje například Rostislav Plachý z ředitelství služby dopravní policie.

Tutéž praxi hlásí i záchranné služby. "Rozhodující pro vydání souhlasu je zdravotní stav pacienta a momentální hustota provozu. Jestli jde o noční hodiny či dokonce o rezidenční oblast, není tak podstatné," popisuje rozhodování řidičů a dispečinku ředitel společnosti Pragomedika Karel Geipl. Šetrnější k okolí je prý pražská městská záchranka. „Naši zaměstnanci jsou ohleduplní, mnohdy i na svůj úkor, a v noci používají sirénu omezeně a jen v nejnutnějších případech," říká její ředitel Zdeněk Schwarz. „Dělají to i kvůli vlastnímu sluchu, protože hluková zátěž v sanitním voze je skutečně nadlimitní," dodává mluvčí středočeské záchranky Nina Šeblová.

Když přijde řeč na hříšníky, mají jasno především zdravotníci: na vině jsou sanitky firem, které provozují „transport raněných, nemocných a rodiček". „Tyto firmy chtějí udělat co nejvíce přeprav a za co nejkratší dobu, aby vydělaly víc," vysvětluje Schwarz, proč podle něj tyto firmy sirény zneužívají.

Tento názor upřesňuje Ilja Chocholouš, ředitel Ambulance Meditrans a předseda Sdružení dopravních zdravotnických služeb Praha: „Víme o tom, že existují někteří excesisté, ale jsou to spíš jednotlivci. Vídám to obvykle u firem, které mají třeba jen jednoho nebo dva lidi," říká.

Kontroly nepomáhají

Na tom, jak často k přestupkům dochází, se odborníci neshodnou. „Ve spolupráci s Dopravním inspektorátem Policie ČR se asi třikrát do roka účastníme v Praze kontrol sanitních vozidel jedoucích s výstražnými znameními. V 90 procentech případů je prokázáno zneužití," popisuje Schwarz. „Kontrola má efekt jen hodinu, protože potom si předají všichni informaci o provádění kontrol a chovají se ukázněně a není co kontrolovat," dodává.

„Já sám jsem se jedné podobné akce zúčastnil na jaře a zneužití jsme zjistili jen v jednom z patnácti případů," oponuje mu mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek. Tyto subjektivní zkušenosti není možné doložit čísly: policie totiž nevede zvlášť statistiku těchto přestupků.

Na druhou stranu i policisté připouštějí, že „houkajících" sanitek je hodně. „Sanitek se zapnutou sirénou vidíme tak třicet za hodinu," popisuje pražskou realitu Bernášek. „Každé ráno mě cestou do práce míjejí sanitky z Berouna nebo Kladna se zapnutými majáčky, které nechtějí čekat v kolonách. Chápu, že mají na odvoz pacienta omezenou dobu, ale nejde o ohrožení života," citovala před časem MF Dnes ředitele pražské městské policie Vladimíra Kotrouše.

Situace je ovšem komplikovaná v tom, že za určitých okolností mohou „houkat" i dopravní sanitky - například tehdy, když jedou pro krev nutnou k transfuzi nebo když hrozí, že se zhorší stav pacienta, který čeká na odvoz na dialýzu.

Úprava zákona? Spíš bezzubá

Existuje i několik dalších receptů na zlepšení situace. Bořek Bulíček ze záchranné služby Trans Hospital navrhuje intenzivnější policejní kontrolu. „Tyto kontroly by bylo nutné provádět opakovaně, každý den jinde," říká. Ilja Chocholouš zase připomíná, že po Praze jsou rozmístěny bezpečnostní kamery, z jejichž záznamů by policie mohla zjistit, kdo sirénu zapnul a kde. „Pokud by zjistili, že po Rašínově nábřeží přejela šestkrát za den stejná sanitka, už by to byl důvod k prověření," navrhuje.

Ředitel Schwarz si ale představuje řešení legislativní, podle něj by „zdravotní taxíky" maják a sirénu vůbec neměly mít. „V zahraničí má modrá světla a zvuková znamení pouze záchranná služba, hasiči a policie, takzvaná blue light line, a nikdo jiný. Pak je přehledné, že se při použití výstražných znamení jedná o závažný výjezd," souhlasí s ním mluvčí středočeské záchranky Nina Šeblová.

Nesouhlasí s tím však zástupci soukromých záchranek. „Ve městech, kde není tolik sanitek jako třeba v Praze, tyto vozy zasahují například u při větších nehodách, ošetřují pacienty s lehčím zraněním," vysvětluje Bořek Bulíček. „Kdybyste vezla pacienta na ošetření gamma nožem, které je rozplánované po minutách, vyjela jste s dostatečným předstihem, ale někde uvízla kvůli nehodě, myslíte, že byste sirénu nepoužila?" ptá se sugestivně Ilja Chocholouš.

Širší podporu má Schwarzův požadavek, aby dopravní zdravotnické vozy nesměly vypadat jako sanitky. „Ve světě je běžné, že vozy určené pro přepravu nemocných mají třeba jinou barvu než vozy záchranky," potvrzuje Bulíček.

O tom, zda se předpisy upravující použití „houkaček" změní, se může v nejbližších měsících jednat. „Zákon o provozu na pozemních komunikacích stejně čeká novelizace, takže se diskusi na toto téma nebráníme. Domníváme se ale, že je tato problematika ošetřena dostatečně," říká Karel Hanzelka z ministerstva dopravy.

Siréna znamená riziko

Ředitel Chocholouš ale sází spíš na samoregulaci. „Když zjistíme, že někdo používá sirénu přespříliš a je to člen našeho sdružení, promluvím si s ním. Pokud není ve sdružení, jaksi mu to naznačím," popisuje svůj postup.

„Zkušení řidiči ale sirénu raději nepoužívají, vystačí si s takzvaným agresivním stylem jízdy. Při použití sirény se totiž ostatní řidiči začínají chovat nevypočitatelně, a riziko nehody je sedmkrát vyšší," zdůrazňuje Chocholouš. "Snaží se minimalizovat používání výstražného zařízení hlavně jako prevenci dopravních nehod, obtěžování hlukem je až na druhém místě."

Foto: Lucie Pařízková