Satanské verše
Saúdové vs. Česko. Příběh "Satana", který už měl být mrtvý

Kvůli jeho dílu zemřely desítky lidí. On stále žije. Ale už šestadvacet let si dává pozor na každý krok. Salman Rushdie (68), nepřítel islámu. Aktuálně způsobily jeho legendární Satanské verše diplomatické napětí mezi Českem a Saúdskou Arábií.

Na českou ambasádu v Rijádu přišel minulý týden téměř imperativní požadavek: Zakažte vydání Satanských veršů od ‚ďábla' Salmana Rushdieho v České republice, uráží nás to. Saúdskoarabští činitelé se dozvěděli o novém českém překladu knihy, která od konce osmdesátých let globálně pobuřuje muslimy, protože údajně karikuje proroka Mohameda. Íránský ajatolláh Chomejní kvůli tomu uvalil v roce 1989 na Rushdieho fatvu, tedy náboženský dekret s jasným příkazem: prostořeký autor musí zemřít.

Hrozba smrti je věčná, neodvolatelná a nad Rushdiem visí dodnes. Íránská vláda sice v roce 1998 kvůli zlepšení diplomatických vztahů se Západem oficiálně vyzvala k uklidnění situace a potlačení fatvy, jenže fakticky zrušit ji mohl jen Chomejní, který zemřel krátce poté, co v rozhlase smrtící rozsudek oznámil.

Indicko-britský spisovatel dlouhá léta žil v utajení, pečlivě schovaný. V minulém týdnu se sice objevil na frankfurtském knižním veletrhu, ale dodnes má ochranku a každé jeho veřejné vystoupení zůstává velkým bezpečnostním rizikem.

Jakákoli zmínka o pokračujícím vydávání "pobuřující" literatury (poprvé byly Satanské verše vydány v roce 1988) muslimský svět stále provokuje, dráždí. "Stáhněte knihu z pultů," vyzvali Saúdové českou ambasádu, která to teď v Rijádu asi nebude mít úplně lehké. "Nic zakazovat nebudeme, nemáme k tomu důvod," odpověděl totiž ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Máme tu svobodu tisku a vyjadřování. A na našem postoji nebudeme nic měnit," vzkázal do Rijádu.

Překladatelská krev

Autorem nového českého překladu je Jan O. Tichý, což je pseudonym. Důvod je jednoduchý - po knize kvůli Chomejního fatvě stekla krev desítek lidí a právě překladatelé jsou nejčastějšími obětmi útoků extrémistů. "Bodal do mě a pořád křičel, abych prozradil Rushdieho tajnou adresu," popisoval před lety italský překladatel Satanských veršů Ettore Capriolo útok íránského mladíka, který se v roce 1991 vloupal do jeho domu a mnohokrát ho pobodal. Capriolo přežil jen zázrakem.

Japonský čtyřiačtyřicetiletý překladatel Hitoši Igaraši rok předtím takové štěstí neměl. Radikální útočník si pro něho došel na Tsukuba University v Tokiu, kde Igaraši přednášel, a ubodal ho přímo v kabinetu. Hotel, kde bydlel turecký překladatel Satanských veršů, zase podpálili - zemřelo 37 lidí. Obětí bylo daleko více, dokonce i mezi některými islámskými duchovními, kteří fatvu na Rushdieho kritizovali a považovali ji za příliš hysterickou.
TÝDEN se snažil kvůli aktuálním požadavkům Rijádu kontaktovat autora letos vydaného českého překladu, tajuplného Jana O. Tichého. Vydavatelství Paseka, které knihu na pulty dodává, ale spojení odmítlo zprostředkovat. Právě kvůli aktuálnímu stavu v Rijádu. "O té situaci samozřejmě velmi dobře víme, a i proto rozhovor není možný. Nechceme s tím spojovat nikoho, byť i anonymně," řekl Lukáš Růžička z Paseky.

Problémem Satanských veršů je postava jménem Mahound. Katoličtí duchovní - a třeba také křižáčtí vojáci- tak posměšně komolili jméno proroka Mohameda a v knize ho Mahound jednoznačně připomíná a paroduje. Prostitutky v jednom nevěstinci zase Rushdie pojmenoval jmény Mohamedových manželek. A je toho více. Malá ukázka: "Zjevení říkalo věřícím, kolik jíst, jak hluboce by měli spát a kterým sexuálním pozicím se dostalo božího požehnání. Džibril potom Mahoundovi vyjmenoval povolené a zakázané předměty hovoru a označil části, kde se nesmějí věřící podrbat, i kdyby to svědělo sebevíc..."

VÍCE SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.