Verdikt o platech
Schizofrenní stav. Může státu zachránit miliardy, soudce váhá

Předsedu Okresního soudu Brno-venkov Petra Jirsu zatím nikdo oficiálně nevyzval, aby podal ústavní stížnost na průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu o platech soudců. Jirsa dodal, že na podání stížnosti má dva měsíce a zatím stále neví, zda ji podá. Stát by měl na základě nedávného stanoviska Nejvyššího soudu zaplatit soudcům celkem skoro dvě miliardy korun, o které je za několik let zkrátil na platech. Stát ale platit zpětně nechce. Jirsa je v těžké situaci, protože jako předseda soudu zastupuje stát, na druhé straně si myslí, že by měli soudci platy dostat.

Jirsa říká, že se ocitl ve schizofrenní pozici. Narovnání platu se u soudu jako první domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Ačkoli s ní Jirsa souhlasí, ocitl se jako předseda soudu v pozici žalovaného zaměstnavatele. Proto může v tuto chvíli zřejmě jako jediný podat ústavní stížnost.

"Po různých konzultacích budu muset zvažovat, jak v této věci dál postupovat. Není to otázka dne ani týdne, je potřeba to nějakým způsobem promyslet," řekl Jirsa. Na rozhodnutí má dva měsíce. "Nepředpokládám však, že se rozhodnu poslední den," doplnil.

Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by měl Jirsa stížnost podat. Vláda peníze soudcům zpětně vyplácet nechce, a proto hledá způsob, jak spor dostat před ústavní soud. Ten dal sice v minulosti soudcům za pravdu, že jim stát platy krátil, ale zpětné vyplacení by mohlo narušit státní rozpočet a chod státu, a proto stát peníze vyplácet neměl.

Jirsa však upozornil, že stát soudcům dával méně peněz vědomě a opakovaně, a proto by je měl nyní vyplatit. Zároveň chápe stanovisko Ústavního soudu, který chtěl nastolit klid.

Premiér Bohuslav Sobotka je přesvědčený, že existuje rozpor mezi výrokem Nejvyššího soudu a dřívějším nálezem Ústavního soudu. Vláda vidí z této situace jediné východisko - ústavní stížnost. Sobotka řekl, že prostřednictvím ministryně Válkové Jirsu požádá, aby stížnost podal.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není ale jisté, zda by se soud stížností zabýval. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání žádosti. Pokud by ÚS stížnost projednal, výsledek nelze předjímat.