Nejvyšší soud ve Vídni bude na jaře řešit, jestli Karel Schwarzenberg splnil závěť svého adoptivního otce Heinricha a může tedy zůstat dědicem majetku takzvané "hlubocké větve" rodu. Pokud se ve Vídni rozhodne v neprospěch Schwarzenberga, přijde český ministr zahraničí o nemovitosti v Rakousku a v Německu, zůstala by mu "pouze" česká sídla po jeho vlastním otci Karlovi. Dědičkou zbytku by se stala jeho adoptivní sestra Elisabeth Pezoldová. Její český advokát Viktor Rossman je přesvědčen, že si Schwarzenberg značně uškodil, když neusiloval o navrácení rodinné hrobky u Třeboně.
Řešila se někdy před českými soudy závěť knížete Heinricha, adoptivního otce Karla Schwarzenberga?
Řešila, ale jen okrajově. České soudy se spíš zabývaly závětí po knížeti Adolfovi, což byl Heinrichův předchůdce. Naprosto netradičně české soudy vynechaly jeden krok, k němuž přistupují v momentě, kdy umřel dědeček a mezitím umřel i tatínek. Normálně soud konstatuje, že dědicem je tatínek, a teprve potom se zahájí dědické řízení po tatínkovi. Soud v Českých Budějovicích usoudil, že tento krok dělat nebude, a začal rovnou jednat s mojí klientkou a Karlem Schwarzenbergem.
Jak by se u českých soudů projevilo, kdyby Nejvyšší soud ve Vídni zprostil Karla Schwarzenberga dědictví?
Určitě by se to projevilo. Teď české soudy říkají, že jediným účastníkem řízení po knížeti Adolfovi je Karel Schwarzenberg. Usuzují podle toho, že okresní soud v rakouském Judenburgu někdy v šedesátých letech rozhodl o tom, že univerzálním dědicem po Heinrichovi je Karel. Mimo jiné: očekávaný proces ve Vídni je pokračováním řízení z Judenburgu. Pokud české soudy chtěly rozhodovat, neměly se řídit rozsudkem rakouského okresního soudu a rovnou počkat na vyšší instanci.
A můžete říct, jak by paní Pezoldové u českých soudů pomohlo, kdyby jejího nevlastního bratra Karla připravil soud o dědictví?
Český spor o dědictví běží dva roky a ještě není dokončen, pořád doplňujeme podklady stejně jako kníže Karel. Podklady, které označují za dědice Karla, by najednou přestaly platit. Kauza by se vrátila na okresní soud do Českých Budějovic a začalo by se soudit od začátku.
Zhruba před rokem se Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl, že se navrácením majetku paní Pezoldové bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Vyvíjí se ta kauza nějak?
Ani o kousek. Městský soud nám ještě ani nenařídil jednání. Mám jediné vysvětlení: zřejmě také čekají, jak vyzní verdikt Nejvyššího soudu ve Vídni. Problém je v tom, že nejdříve přišel Adolf Schwarzenberg o majetek na základě Benešových dekretů a pak mu ho podruhé zabavili na základě speciálního zákona "Lex Schwarzenberg". To je obdobná situace s církvemi, na jejichž odškodnění přichystala vláda speciální zákon.
Jaké majetky by paní Pezoldová mohla získat zpět?
Jen pražský pozemkový úřad prohlásil, že majetky stát zabavil po roce 1948, případně podle dekretů, ale protože se na to ptá paní Pezoldová, příslušné rozhodnutí jí nevydal.
To znamená, že aktuálně by se mohla Elisabeth Pezoldová ucházet jenom o majetek v Praze?
Řekl jste "jenom"? To je trochu zavádějící slovo. Jde o Schwarzenberský a Salmovský palác a potom o činžáky na Vinohradech a ve Střešovicích. Při pohledu na majetek celé hlubocké větve Schwarzenbergů ale asi lze říct "jenom".
O navrácení majetku vede Elisabeth Pezoldová dlouhodobé spory. Ukazuje některý z nich na to, že Karel Schwarzenberg neusiloval o navrácení rodového majetku, jak mu nařizovala závěť?
Jednoznačně hrobka v Domaníně. U Ústavního soudu se nám v lednu roku 2009 podařilo dosáhnout rozhodnutí, že hrobka nikdy nebyla zabraná a že vlastníkem byl až do své smrti kníže Adolf.
Poslouží navrácení hrobky u soudu ve Vídni jako důkaz, že Karel Schwarzenberg neusiloval o rodinný majetek?
Určitě ano. Na příkladu hrobky jsme dokázali, že bylo možné dosáhnout i na majetek, který se kníže Karel nesnažil získat.
