V Česku přibývá vzdělaných lidí. Za posledních deset let se počet vysokoškoláků zvedl téměř o 47 procent. O čtvrtinu však přibylo i těch, kteří nemají vzdělání vůbec žádné. Vyplývá to z předběžných výsledků letošního sčítání lidu, které představilo vedení Českého statistického úřadu.
Podle zjištění česká společnost dál stárne. Za to, že obyvatel přibývá, vděčí Česko hlavně cizincům. Lidé se také mnohem méně než před deseti lety hlásí k náboženství či národnosti.
Zatímco v roce 2001 bylo v ČR zhruba 762 500 vysokoškoláků, letos mělo vysokoškolské vzdělání už téměř 1,12 milionu lidí. Nejvíc jich žilo v Praze, Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji.
Osoby bez vzdělání naopak nejčastěji bydlí v Karlovarském a v Ústeckém kraji, kde podle statistiků žije také nejvíc negramotných. Zatímco před deseti lety nemělo žádné školy zhruba 38 tisíc lidí, letos jich bylo už přes 47 tisíc. Je to nárůst o skoro 25 procent.
V Česku přibylo také cizinců. Žije jich tu o 261 procent víc než před deseti lety. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci. Nejvíce se rozrostla německá menšina. Zvětšila se podle statistiků o 504 procent.
Mnohem méně obyvatel země se nyní hlásí k národnosti či náboženství. Tyto otázky byly při sčítání dobrovolné. Svou víru si pro sebe nechalo 4,8 milionu lidí. Nejvíc příznivců má nadále římskokatolická církev. Přes 2,7 milionu osob neuvedlo do dotazníku ani svou národnost. Nejvíc lidí se přihlásilo k národnosti české. Bylo jich přes 6,7 milionu. Celkem 13 500 osob napsalo, že mají národnost romskou.
K náboženství se odmítla přihlásit skoro polovina Čechů
Skoro polovina Čechů se odmítla přihlásit k jakémukoli náboženství. To je asi pětkrát více než v roce 2001. Podíl věřících u jednotlivých církví se však zásadně nezměnil, stejně jako před deseti lety má nejvíce příznivců římskokatolická církev.
V České republice žilo letos na jaře podle sčítání 10 562 214 obyvatel a na dobrovolné otázky týkající se víry ve sčítacích formulářích neodpovědělo asi 4,8 milionu lidí. Přitom loni tuto možnost zvolilo jen 900 tisíc účastníků sčítání.
"Pokud k tomu přičteme 3,6 milionu obyvatel České republiky, kteří odpověděli, že jsou bez náboženské víry, tak to působí dojmem, že se občané touto otázkou nezabývají, nebo skutečně nemají k víře a náboženství žádný vztah," řekl místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.
Nejvíce obyvatel Česka se přihlásilo k římskokatolické církvi, dohromady přibližně 1,1 milionu. Na druhém místě je Českobratrská církev evangelická s 51 936 věřícími a na třetím Církev československá husitská, ke které se podle sčítání hlásí 39 276 lidí.
Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Tuto možnost využilo 707 649 dotazovaných.
Přibylo lidí hlásících se k romské národnosti
K romské národnosti se ve sčítání lidu přihlásilo více lidí než před deseti lety. Nyní jich bylo 13 150, v roce 2001 to bylo asi 11 700 osob. Menší část však letos uvedla pouze romskou národnost, většina se hlásila k romské v kombinaci s českou či moravskou národností.
Nejvíce lidí, a to 6 732 104, se přihlásilo k české národnosti, druhá nejsilnější s 522 474 obyvateli je národnost moravská a na třetím místě slovenská s 149 140 lidmi. Podle statistiků se však obyvatelé České republiky přestávají ke své národnosti hlásit. V letošním sčítání lidu využilo možnost neodpovědět 2,74 milionu lidí, přičemž v roce 2001 nechtělo o své národnosti hovořit jen 173 000 obyvatel.
"I přes to, že řada lidí vůbec národnost neuvedla, výrazně přibylo obyvatel, kteří se hlásí k moravské národnosti," řekl místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. V roce 2001 ji uvedlo 380 474 lidí, tedy 3,8 procenta z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili. Letos tento podíl stoupl na 6,7 procenta. Nejvíce lidí vyplnilo moravskou národnost v Jihomoravském kraji, téměř čtvrt milionu obyvatel.
