Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině podle tří čtvrtin obyvatel ČR, silně pozitivní vztah k němu mají jen čtyři procenta lidí.
Ruská invaze na Ukrajinu do české společnosti přinesla bezprecedentní pocit ohrožení, uvedli autoři průzkumu. "Jen devět procent veřejnosti se domnívá, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o 22 procentních bodů oproti srpnu 2021," dodali.
Naproti tomu 34 procent hodnotí bezpečnostní situaci jako tak špatnou, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času. Podle největší části lidí, konkrétně 58 procent, je situace v zásadě dobrá, ale existuje hrozba vojenského konfliktu.
S posilujícím pocitem ohrožení stoupá podpora členství ČR v Severoatlantické alianci. Na 78 procent se zvýšila ze 68 procent v září 2020, výrazně se přitom zvětšil zejména podíl rozhodných podporovatelů členství ze zhruba 30 procent v posledních letech na aktuálních 47 procent.
Podobně podpora setrvání v EU vzrostla z předchozích 46 na 54 procent. Téměř univerzální podporu má budování společných unijních obranných sil, s nímž souhlasí 85 procent lidí v Česku, a podobně 84 procent je pro společný nákup ropy a plynu. Pro společný nákup zbraní a vojenské techniky v EU se vyslovilo 71 procent Čechů. Postupně také z 32 procent v lednu na nynějších 41 procent přibývá lidí, kteří pozitivně hodnotí připravenost ČR na předsednictví v EU ve druhé polovině letošního roku.
Prozápadní postoje má v souvislosti s válkou 57 procent obyvatel v ČR, z toho 37 procent podporuje alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska a 20 procent aktivitu vojáků NATO nepodporuje, nebo dokonce odmítá. Nejistá je ve svých názorech třetina lidí, k ruskému popisu situace nemají vyhraněnou důvěru ani nedůvěru. Šest procent důvěřuje ruskému výkladu, že jde o provokaci NATO a Ukrajina je uměle vytvořený stát. Čtyři procenta silně proruských lidí si pro ČR do budoucna přejí cestu na východ.
V hodnocení států školními známkami se Rusko s průměrnou čtyřkou propadlo na nejhorší pozici od roku 1994. Stejně se zhoršilo hodnocení ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého v březnu příznivě vnímalo osm procent české společnosti oproti 27 procentům loni v květnu. Naproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má kladné hodnocení od 62 procent Čechů. "Je to důsledkem krizové situace a vynikající strategické komunikace ukrajinského vedení. Z testovaných zahraničních státníků je populárnější jen slovenská prezidentka Zuzana Čaputová," uvedl STEM.
Průzkumu se od 24. března do 6. dubna zúčastnilo 1171 lidí starších 18 let.
