Při volbě hlavy státu nemůže prezident Václav Klaus počítat s hlasy všech poslanců a senátorů vládní koalice, kterou sestavila jím založená ODS s KDU-ČSL a SZ. Proti jeho znovuzvolení se nekompromisně staví zelení, jasnou podporu Klaus nemá ani u celé KDU-ČSL. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek nicméně podle svých slov cítí, že odmítavý postoj některých jeho stranických kolegů ke Klausovi postupně polevil.
Klaus se bude zhovu ucházet o křeslo prezidenta
Klaus svůj záměr znovu kandidovat avizoval v minulosti již několikrát. Oficiálně jej potvrdil až ve středu - v den čtvrtého výročí svého zvolení prezidentem. Do vypršení mandátu mu zbývá rok. "V okamžiku čtvrtého výročí svého zvolení jsem se po zralé úvaze rozhodl právě teď veřejně sdělit, že jsem připraven i pro druhé funkční období usilovat o funkci prezidenta republiky," uvedl ve svém prohlášení Klaus.
Podle Čunka je v každém případě dobré, že už nějaký kandidát existuje. Uvedl, že lidovci stále svého kandidáta vybírají. I zelení uvažují o nominaci kandidáta či kandidátky do volby prezidenta, spekuluje se například o bývalé předsedkyni Akademie věd Heleně Illnerové či bývalé zástupkyni ombudsmana Anně Šabatové. V případě, že zelení kandidáta nepostaví, chtějí jednat o podpoře nominací jiných.
"Žijeme v jiném hodnotovém světě," vysvětlil novinářům předseda zelených Martin Bursík, proč šest hlasů poslanců nejmenší sněmovní strany Klaus nedostane. Dlouholetý kritik Klause připomenul nedávné pochybovačné výroky prezidenta k otázce vlivu člověka na globální oteplování.
ODS Klausovu kandidaturu jednoznačně podpoří
Ministři za ODS se shodně vyjádřili, že zakladatele své strany podpoří. Odpověděli tak Petr Nečas, Martin Říman i Tomáš Julínek. "(Klaus) je muž na svém místě," uvedl například Julínek. Nečas je přesvědčen o tom, že podpora ODS jeho kandidatuře bude zcela "jednoznačná a jednolitá". Klausovo oznámení přivítal. "Byl vynikající prezident v tomto volebním období a bude neméně vynikající prezident i v tom následujícím," uvedl.
Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) v reakci na Klausovu kandidaturu připomněl, že před čtyřmi lety nedali svému bývalému premiérovi Miloši Zemanovi v souboji s Klausem hlasy všichni poslanci a senátoři tehdy vládní ČSSD. "ODS určitě nebude opakovat chyby ČSSD a za Klause se postaví," konstatoval.
ČSSD zatím kandidáta nemá
Kromě čestného předsedy ODS Klause zatím nikdo další kandidaturu na prezidenta neoznámil. Očekává se však, že nejsilnější opoziční strana ČSSD postaví svého adepta na nejvyšší ústavní funkci.
Podle šéfa sněmovního klubu ČSSD Michala Haška vzala sociální demokracie středeční prezidentovo oznámení na vědomí. "Jako druhá nejsilnější strana nyní necítíme potřebu ohlašovat podporu kandidátům jiných stran, zvažujeme nominaci vlastního kandidáta," řekl.
Také komunisti, z nichž někteří před čtyřmi lety Klause při volbě podpořili, zvažují vlastního kandidáta. "Vzhledem k jeho popularitě může být jedním z velmi vážných kandidátů," reagoval předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Komunisti podle něj budou svou strategii v prezidentské volbě "určovat, až přijde čas".
Miloše Zemana nejspíš opozice nenavrhne
"My se vyjádříme a přijdeme s vlastním návrhem kandidáta někdy v dubnu, květnu maximálně," řekl ve středu předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. Nechtěl nikoho jmenovat s tím, že by ho tak diskvalifikoval. "Pokud by to byla přímá volba, dokázal bych navrhnout vedení sociální demokracie ženu, pokud to nebude přímá volba, bude to nepochybně spíše muž. Mám takové dvě představy, ale v tuto chvíli je to předčasné o tom hovořit," uvedl šéf sociálních demokratů. Pochybuje však, že by kandidátem mohl být Miloš Zeman. "Po tom, co se objevilo v souvislosti s podpisem smlouvy s advokátem (Zdeňkem) Altnerem, tak si myslím, že to je věc, kterou by naši členové těžko rozdýchali," dodal.
Kdo na začátku roku 2008 stane v čele státu, rozhodnou stejně jako v minulosti poslanci a senátoři. Vítěze prezidentské volby bude čekat například předsednictví ČR v Evropské unii v roce 2009 či sněmovní volby v roce 2010.
Podle odborníků by mohl Klaus uspět
Podle politologů má pětašedesátiletý Klaus značné šance stát v čele země i ve druhém funkčním období. Někteří poslanci ODS už ale veřejně přiznali, že Klausovo znovuzvolení není zdaleka jasnou věcí. Některým občanským demokratům se totiž nelíbí, jak prezident kritizoval vládu Mirka Topolánka. Z ODS se ozývají i hlasy, že v případě Klausova neúspěchu v prvním kole volby by se mohl stát "náhradním" adeptem nejsilnější strany nynější šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Sobotka se nechal slyšet, že o své kandidatuře na Hrad by mohl uvažovat, ale až při další volbě.
Klausova cesta na Hrad nebyla zcela jednoduchá. Nástupce Václava Havla byl zvolen až ve třetím kole třetí volby. Pro ČSSD je minulá prezidentská volba "noční můrou", jejíž důsledky strana řeší dodnes. Bývalý předseda ČSSD a vlády Miloš Zeman stále nemůže svým stranickým kolegům odpustit, že ho tehdy v tajné volbě plně nepodpořili.
Středeční sdělení Zeman odmítl komentovat. "Je to informace, která je důležitá pro poslance a senátory, kteří ho budou volit, a nikoli pro mě," řekl. Rozhodně vyloučil, že by se s Klausem o funkci prvního muže v zemi utkal.
Za pravicovým prezidentem stále stojí veřejnost
Exprezident Havel mluvil v minulosti jako o vhodném kandidátovi například o prezidentce Sítě mateřských center v ČR Rut Kolínské. V prosinci uvedl, že by se podle něj měl stát příštím prezidentem Karel Schwarzenberg (ODA), nynější ministr zahraničí za Stranu zelených.
Po čtyřech letech v úřadě se podle průzkumů veřejného mínění těší prezident Klaus velké podpoře veřejnosti. Například podle agentury STEM mu na přelomu roku důvěřovalo 74 procent lidí. Společnost SC&C zjistila nedávno pro Mladou frontu Dnes, že Klausovo znovuzvolení by uvítalo 67 procent z 513 dotázaných.
Také v nedávném průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotila většina oslovených dosavadní působení Klause v úřadu převážně kladně. Osm či devět z deseti respondentů si myslí, že dobře plní svou ústavní funkci, dbá o vážnost a důstojnost úřadu a také dobře reprezentuje zemi v zahraničí.
Podle CVVM si tři pětiny Čechů a Češek myslí, že by prezidenta měli volit přímo občané. Zhruba čtvrtina lidí by nechala volbu hlavy státu na parlamentu, jako je tomu nyní. Desetina lidí se kloní k tomu, aby prezidenta volilo širší shromáždění, než jaké tvoří sněmovna a Senát. Mohli by v něm být například i krajští zastupitelé.
Foto: Tomáš Nosil
