Deprese, ztráta zaměstnání i vlastní důstojnosti, posměšky, vydírání. V to všechno se může zvrhnout nevinný žert nebo nedomyšlená touha bavit se. Na internetu a sociálních sítích kolují miliardy fotek, které nadšeně lajkujeme, sdílíme, komentujeme. Někomu připadají vtipné, jiného mohou dohnat k sebevraždě. Kyberšikana má mnoho tváří a její případy raketově narůstají. I v Česku. Stále ohroženější skupinou jsou přitom děti.
Probdělé noci s vyzvánějícím telefonem a dny plné doufání v to, že tohle peklo už konečně skončí. Na ty dva týdny pětadvacetiletá Bára nikdy nezapomene a přiznává, že se během nich ohromně poučila. Vše začalo ve chvíli, kdy jako novinářka připravovala text o takzvaných trollech - lidech, kteří se na internetu baví tím, že si dělají v diskusních fórech nebo na fiktivně vytvořených profilech a webech legraci z druhých.
Někomu vysloveně škodí, jiné pouze popichují či provokují. Bára poznala jejich drsné praktiky na vlastní kůži. Když za účelem domluvení interview poskytla jednomu z nich své telefonní číslo, ani ve snu ji nenapadlo, co bude následovat. "Zhruba po dvou hodinách mi začali volat lidé s tím, že mi dobijí kredit a rozdáme si to. Začaly mi chodit vulgární zprávy, které popisovaly, co všechno by se mnou muži chtěli dělat, a takhle to trvalo čtrnáct dní," vzpomíná Bára.
A to nebylo všechno. Kdosi z trollů kromě zveřejnění jejího čísla s tím, že za dobití mobilního kreditu poskytne sex, přidal totiž ještě další inzerát lákající na prodej nejnovějšího iPhonu za pouhých pět set korun. Kvůli tomu jí volali a psali lidé hlavně přes den, trolly obnovované nabídky na sexuální služby jí ale nedaly spát. Nakonec si musela změnit telefonní číslo, až pak se její život vrátil do normálních kolejí.
S kyberšikanou, tedy formou psychické šikany, k jejíž realizaci je využíván internet nebo další moderní komunikační technologie, se přitom setkává stále více lidí. I v České republice.
Žert s tragickým koncem
"Vyskytuje se například ve formě verbální, dále se může jednat o ponižování či ztrapňování šířením různých fotografií, videí nebo audionahrávek, vyhrožování, zastrašování, krádeže identity nebo třeba vydírání," přibližuje problematiku pro časopis INSTINKT Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí zaměřeného na prevenci a výzkum rizikového chování na internetu.
Zatímco ještě v roce 2010 byl v Česku registrován průměrně jeden případ kyberšikany měsíčně, nyní už se jedná o 40 takových případů denně. Stále ohroženější jsou přitom děti.
"Nejohroženější skupinou jsou děti ve věku od 11 do 17 let. Internet běžně používají a jsou technicky velmi zdatné, ale zároveň nemají dostatek zkušeností z reálného světa a nedokážou dobře rozpoznat potenciální rizika," vysvětluje Kopecký.
* Jak kyberšikanu rozpoznat?
* Na co si dát na internetu pozor?
* Kde hledat pomoc?
* Jak riziku kyberšikany předcházet?
* Jak se k nebezpečnému fenoménu staví české zákony?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu INSTINKT, které je právě v prodeji.
