Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi.
Autory průzkumu zajímal postoj Čechů i k dalším významným událostem československých, respektive českých dějin. Například podvolení se takzvanému mnichovskému diktátu velmocí na podzim 1938 označilo za správné 22 procent dotázaných. Opačný názor zastává 71 procent respondentů.
Podobný výsledek sociologové zaznamenali také u dotazu na odmítnutí poválečné hospodářské pomoci Západu v podobě takzvaného Marhallova plánu a orientaci Československa na Sovětský svaz po roce 1945. Jako správný vnímá tento krok necelá pětina Čechů, naopak za chybu ho považuje 73 procent Čechů.
Méně jednoznačné hodnocení veřejnosti se týká rozpadu společného státu Čechů a Slováků. Rozdělení Československa v roce 1993 považují za správné čtyři z deseti Čechů. Za nesprávný krok ho v průzkumu označilo 56 procent dotázaných.
Výzkum se zabýval také hodnocením vstupu samostatné České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999 a do Evropské unie o pět let později. Členství v NATO považuje za správné 69 procent dotázaných, opačný názor zastává čtvrtina lidí. Vstup do unie hodnotí pozitivně 64 procent obyvatel, negativní postoj zastávají tři z deseti Čechů.
Průzkum provedla agentura Median v období od 21. září do 1. října. Na otázky odpovídalo 1 038 respondentů.
