Fajtovy dopisy
Šéf galerie: Za zveřejněním detailů smlouvy je útok hackerů

Za zveřejněním detailů uvažované, avšak později nerealizované smlouvy Národní galerie v Praze a Komerční banky je podle ředitele NG Jiřího Fajta hackerský útok na galerijní počítačovou síť. Ředitel je také přesvědčen o tom, že zveřejnění zmíněných údajů souvisí s personálními změnami, které v NG počátkem prosince učinil. Fajt to uvedl v dopise, který rozeslal zaměstnancům NG. Řekl, že kvůli napadení sítě zvažuje podat trestní oznámení, protože jím byla galerie ohrožena. V dopise také podrobněji popisuje důvody odvolání tří ředitelů sbírek.

Mladá fronta Dnes minulý týden napsala, že NG chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu tabulkovému platu. V uzavřené smlouvě ale žádná taková zmínka není. Fajt od svého nástupu do funkce uváděl, že nízké platy vedoucích pracovníků v NG se bude snažit navýšit příspěvky ze soukromých zdrojů; podobně deklaroval, že bude shánět sponzory na výstavy. Státní dotace v současné době kryje v podstatě jen provoz galerijních budov a mzdy.

Tato alternativa spolupráce veřejného a privátního sektoru je podle něj běžná v zahraničí a obvyklá i v českém akademickém prostředí. Řekl, že přípravu smlouvy konzultoval opakovaně s ministrem kultury Danielem Hermanem. Po zralé úvaze se prý rozhodli v tomto okamžiku rezignovat na jiná řešení než tarifní. Vyřešení odměňování vrcholného managementu, ale i všech zaměstnanců NG však stále považuje za jednu z priorit.

Naději vkládá do připravovaného zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, kterou má vláda v legislativním plánu na příští rok. Na tento nový typ instituce by se mohly dnešní příspěvkové organizace transformovat, v jejich vedení by nově byly i správní rady, instituce by mohly zřizovat své obchodní organizace a odměňování zaměstnanců by nebylo svázáno ministerskými tabulkami jako dnes.

Česká filharmonie, která je také příspěvková organizace, ale před několika lety na vyšší mzdy dosáhla díky tehdejší dohodě vedení ČF s ministrem financí. Hráčům se zvýšil plat na průměrných přibližně 40 tisíc korun, orchestru se velmi zvýšila konkurenceschopnost a náklady na to byly přibližně 70 milionů korun, připomíná Fajt s tím, že podobný krok v Národní galerii vyčíslil na sto milionů korun.

V NG průměrný plat letos byl necelých 22 tisíc korun. Od listopadu se stejně jako všem státním zaměstnancům zvýšil plat o 3,5 procenta, od ledna se zaměstnancům v kultuře ještě mírně navýší. "Vzhledem k dobrému hospodářskému výsledku NG v tomto roce jsem odsouhlasil i výplatu mimořádných odměn zaměstnancům ve výplatě za měsíc prosinec," píše Fajt zaměstnancům.

Doplnil, že v případě odměňování top managementu nechce navazovat na v galerii zavedenou "šedou zónu" odměňování vedení. Členové vrcholového vedení instituce se podle něj formálně zapojovali do většiny grantů a uzavírali si v nich smlouvy, aby se mohli nechat honorovat - a to mnohdy v řádech statisíců. "Takováto řešení považuji za neadekvátní, ba dokonce jsem přesvědčen o jejich nestoudnosti," uvedl Fajt.

Své rozhodnutí, že navýšení příjmů vedení nepůjde na úkor veřejných rozpočtů, proto považuje za správné. Zajišťování finančních zdrojů cestou sponzorské spolupráce ale bude podle něj vyžadovat širší společenskou diskusi.