Rozhovor
Šéf lékařské komory: Kdo se nepřidá, ponese následky

Odejdou k 1. březnu čtyři tisíce lékařů do zahraničí? To se ukáže. Ale nově zvolený šéf České lékařské komory Milan Kubek varuje: Veškerou právní odpovědnost za pochybení v personálně zdevastovaných nemocnicích ponesou lékaři, kteří tam zůstanou. Jako se to stalo třeba v Polsku.

Komora, ač profesní organizace, se hlasitě připojila k odborářské výzvě Děkujeme, odcházíme. Byl jste ve funkci pět let. Co jste pro lékaře ale v tomto směru dosud udělali?
Nemáme se za co stydět. Zásadně jsme například přispěli k tomu, aby ministr Julínek neprosadil svoje takzvané reformní zákony. Nedošlo tedy k likvidaci velkého množství soukromých lékařů ve prospěch zdravotnických řetězců propojených s pojišťovnami a také jsme přispěli k "regulaci" regulačních poplatků, díky nám například byl zaveden strop - vy se na mě díváte nedůvěřivě...

Strop existoval, když se zaváděly poplatky.
Teprve po našem zásahu byly třeba zrušeny poplatky pro děti. Demonstruji tím, že komora nebyla nečinná.

Jedna věc je bránit nějakým návrhům, ale druhá je nabídnout alternativy k úsporám nebo jinému získání prostředků, třeba právě na lepší platové podmínky. Odhaduje se, že až 40 miliard ročně se ve zdravotnictví vynaloží zbytečně...
V té otázce je mylný předpoklad, že ČLK už tak řadu let nečiní. Opak je pravdou. Zrovna dnes jsem poměrně dlouho jednal s předsedou vlády o tom, jak je možné ušetřit ve zdravotnictví, o pravidlech ve stanovování úhrad léčiv, o naprosto chaotické investiční politice, kdy nemocnice nakupují zbytečně draze přístroje, pro které nemají pořádné využití... Ale každá ta věc je tématem na jeden samostatný rozhovor.

Už jsme zmínili regulační poplatky, které měly snížit nadužívání zdravotní péče. Byli jste proti. Na druhou stranu léta říkáte, že vyšší spoluúčast je dobrá myšlenka a že je motivační, aby se lidé lépe starali o své zdraví. Jak byste to řešil?
Ona už nyní je poměrně vysoká. Tvoří 17 procent výdajů na zdravotnictví. Jde ale většinou pouze o platby za léky. Celkem pacienti zaplatí ročně v hotovosti asi 45 miliard korun, to je skoro stejně, co platí stát na pojistném za důchodce, nezaměstnané a děti.

To je ale spoluúčast "jen" za léky. Roky se diskutuje za rozdělení péče na standardní a nadstandardní, za niž by se mělo platit, to by znamenalo příjmy navíc.
Ano, spoluúčast by měla vést napříč zdravotní péčí, ale podle mého názoru - a na Západě to tak funguje - má být přímá hotovostní spoluúčast jen okrajová, k ní by mělo fungovat komerční připojištění, které u nás neexistuje. Přímé platby za léky a služby se dostávají na hranici sociální únosnosti. Nejvíce zatěžují lidi, kteří nejvíc čerpají péči, hlavně důchodce. Takže my jsme pro spoluúčast, ale zastropovanou určitým procentem příjmů konkrétního člověka. A mnohem více než přímé platby prosazujeme komerční připojištění.

Jak by to podle vás mělo fungovat?
Nejdříve musí být jasné, proč se připojišťujete, nač vám to bude. Tu část zdravotní péče, která bude označena jako nadstandardní, musíme dostat mimo veřejné pojištění. A ministr Heger v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění tuto možnost otevírá. Nyní navrhujeme zřídit dohodovací řízení, kde by spolu jednaly odborné společnosti, z nichž každá je schopna posuzovat ten daný obor, ČLK, která má komplexní pohled, pojišťovny, které drží peníze, a zástupci pacientů.

Takové řízení jste jistě mohl svolat už dávno. Proč jste to neudělal?
Už na jaře jsem vyzval odborné společnosti, když ministerstvo nic nedělalo, abychom začali společně jednat. Bohužel bylo před volbami a společnosti asi nevěděly, jak ty volby dopadnou, tak si nechtěly moc pálit prsty. Odpověděly, že je to dobrá myšlenka, ale že jako na potvoru musí být v jejich oboru hrazeno všechno všem. Teď je tu návrh změny zákona, tak jsem je oslovil znovu, a věřím, že jednání začnou. Výsledkem by musela být obecně závazná právní norma, například příloha k zákonu, patrně každoročně aktualizovaná.

Můžete uvést nějaký příklad standardu a nadstandardu? Třeba i ve vašem oboru angiologie?
Třeba v ortopedii lehká sádra místo klasické. V angiologii sklerotizace metličkovitých žilek, to je kosmetický úkon. Nebo operace varixů endovaskulárním laserem, což je oproti klasické operaci metoda dražší, přičemž výsledky jsou z dlouhodobého hlediska prakticky shodné. Když ale pacient potřebuje jít rychleji do zaměstnání a nechce mít po operaci modřiny, pak je laserová operace vhodnější, ale může si za ni připlatit, ale to je zatím jen můj názor.

Kde by šéf ČLK vzal nárazově tři miliardy na jednorázové "uklidnění" lékařů?

Co podle něj hrozí lékařům, kteří z nemocnic neodejdou?

Jak britští lékaři dostali na kolena "železnou lady" Thatcherovou?

Nač čekali polští lékaři?

Je Kubek víc politik, nebo lékař?

Odpovědi na tyto a další otázky čtěte v rozhovoru v pondělním vydání časopisu TÝDEN.