Předsedové pěti hlavních parlamentních stran by měli příští týden říci jasné slovo k tomu, za jakých podmínek by měla být zavedena přímá volba prezidenta. Kromě pravidel pro výběr hlavy státu všemi voliči k těmto podmínkám patří i otázka prezidentských pravomocí. Šéfové ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených by o tom všem měli mluvit na konferenci, která se ve středu uskuteční v Senátu.
Možnost přímé volby sice není aktuální pro nadcházející vybírání hlavy státu, kterou budou v únoru příštího roku znovu volit členové obou komor parlamentu. Vládní strany se ale v koaliční smlouvě, podepsané v lednu, zavázaly zahájit debatu na toto téma. Podle průzkumů veřejného mínění ve společnosti dlouhodobě převažuje názor, že o nejvyšší ústavní funkci mají rozhodovat občané, nikoli poslanci a senátoři.
Právě na jejich neshodách dosud všechny pokusy o zavedení přímé volby prvního muže státu ztroskotaly, navíc parlament by tím přišel o jednu ze svých kompetencí. Politici se mimo jiné neshodují v tom, kolik kol by volba měla mít, kolik kandidátů by postupovalo z prvního do případného druhého kola a kolik hlasů by potřeboval vítěz volebního klání.
Zavedení přímé volby slíbila už v roce 2002 tehdejší vláda Vladimíra Špidly (ČSSD). Nejhlasitější byly diskuse o změně výběru prezidenta o rok později poté, co poslanci se senátory dokázali vybrat nástupce Václava Havla teprve ve třetím kole třetí volby.
O zavedení přímé volby usilují hlavně zelení a ČSSD. Sociální demokraté si jsou vědomi toho, že jejich kandidát při parlamentní volbě může jen obtížně prorazit v pravicově laděném Senátu. Jsou také pro dvoukolovou volbu podobně jako ve Francii nebo u senátních voleb. Naproti tomu ODS byla spíše pro jednokolovou volbu. V senátních volbách její kandidáti často mívají v prvním kole navrch. Proti jednokolové volbě ostatní argumentují hrozbou vítězství populistického kandidáta.
ODS a KDU-ČSL ve svých programech před loňskými volbami do sněmovny přímou volbu hlavy státu nijak nezmiňovali. Komunisté přímou volbu prezidenta zásadně neodmítají, chtějí ji ale posoudit v rámci postavení moci výkonné a zákonodárné. S tím souvisí i otázka případného posílení pravomocí prezidenta, kterého by volili občané. Poslanci ani senátoři zatím většinou nebyli takové změně ústavy nijak příznivě nakloněni.
Politologové si myslí, že strany se v této otázce rozhodují podle momentální situace a toho, který způsob je pro ně v dané chvíli výhodnější. Zejména lidovci a komunisté mohou za současného rozložení sil hrát při parlamentním vybírání prezidenta významnou roli.
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek
