Jednání horní komory
Senát schválil pravidla pro sčítání lidu, jednat bude i o hlasování z karantény

Senát schválil beze změn pravidla pro sčítání lidu, bytů a domů, které se uskuteční koncem března příštího roku. Lidé budou při příštím sčítání odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat získá Český statistický úřad z veřejných registrů. Zákon o sčítání nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Při předchozím sčítání v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, příští rok budou uvádět o dvě desítky údajů méně do dvou listů. Formuláře budou moci vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Prostřednictvím formulářů bude Český statistický úřad zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Data budou zpracovávána v anonymizované podobě. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi. Nadále budou moci dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře.

Za nevyplnění formuláře nebo jeho záměrně chybné vyplnění bude hrozit pokuta 10 tisíc korun, za zneužití údajů ze sčítání až půlmilionová sankce. Sčítání má včetně přípravy a vyhodnocení v období od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude až pětinová vzhledem k využití registrů.

Poprvé bylo sčítání lidu na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou.

Volby ze zahraničí

Senátoři budou na ve středu rovněž hlasovat o výzvě vládě, aby projednala zákon o korespondenčním hlasování při volbách v zahraničí. Iniciátor návrhu Tomáš Czernin (TOP 09) míní, že by se mohla možnost hlasování na dálku vztahovat vedle krajanů na voliče v karanténě. Lidovečtí senátoři chtějí téma hlasování z karantény projednat během mimořádně zařazeného bodu schůze, vláda by podle nich do začátku srpna měla připravit technická opatření umožňující volbu lidem uzavřených v domovech kvůli epidemii koronaviru. Podobný názor má i další opoziční klub - ODS.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) současná pravidla nedovolí na podzim hlasovat v krajských a senátních volbách těm, kteří budou v době hlasování v karanténě jako možní nosiči koronaviru nového typu. Ministerstva vnitra a zdravotnictví proto vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních krajských a senátních voleb a možností hlasování lidí v karanténě. V krajním případě vicepremiér nevyloučil odklad hlasování. O možnosti korespondenční volby pro lidi v karanténě v uplynulých dnech hovořil zmocněnec vlády pro výzkum ve zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Hamáček v pondělí uvedl, že nelze do voleb pravidla změnit.

Místopředsedkyně klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková míní, že případné vyřazení tisíců voličů v karanténě z voleb by mohlo ovlivnit výsledky hlasování o novém složení Senátu. Odklad hlasování nic neřeší, epidemiologická situace za třeba měsíc může být horší než v době voleb, řekla na tiskové konferenci. Vláda by podle ní proto měla připravit speciální postupy, které umožní volit v karanténě při zachování hygienických pravidel. S návrhy by kabinet měl přijít do 5. srpna.

Předseda klubu ODS Martin Červíček na tiskové konferenci uvedl, že senátoři ODS návrh lidovců jednoznačně podpoří. Kabinet podle něj měl začít na úpravě legislativy začít už na jaře. Nyní lze zřejmě stihnout jen technická opatření, míní jeho kolega Zdeněk Nytra.

Zákon by mohl spadnout pod stůl

Zákon o korespondenční volbě v zahraničí vláda odmítá projednat, čímž oddaluje jeho projednání Sněmovnou, uvedl Czernin na tiskové konferenci. Hrozí podle něj, že návrh připravený opozicí spadne v příštím roce po skončení mandátu současné Sněmovny pod stůl. Usnesení Senátu by mělo vládu přimět k jednání. Senátor míní, že vláda projednání normy zdržuje, protože 600 tisíc voličů v zahraničí by mohlo ovlivnit výsledky voleb v její neprospěch. Podle lidovců není ale reálné návrh přijmout tak, aby změna platila už na podzim. ODS by návrh podpořila.

Podle opoziční TOP 09 by měl kabinet hledat cestu, jak umožnit občanům volební právo uplatnit, a to včetně těch, kteří budou v době hlasování v karanténě. "Korespondenční hlasování se do října stihnout nedá, navíc by to situaci nevyřešilo," podotkl v pondělí Hamáček. Na obálkách by podle něj mohl virus zůstat, což by s sebou přineslo například nutnost jejich dezinfekce. Řešení, které by se stihlo do podzimu a vyloučilo všechna rizika, podle něj neexistuje. V dlouhodobém horizontu by to mohly být elektronické volby, což ale vyžaduje delší přípravu.

Podle informací ministerstva zahraničí žijí v zahraničí zhruba dva miliony českých krajanů, z toho asi desetina má české občanství, a tím i právo volit. Čeští občané žijící v zahraničí se mohou účastnit voleb do Sněmovny a do Senátu, krajských voleb ne. Zatímco při sněmovních volbách hlasují na zastupitelských úřadech, v případě senátních voleb si na ambasádě či konzulátu vyzvednou hlasovací lístek a hlas odevzdají ve volební místnosti v Česku. V posledních sněmovních volbách hlasovalo zhruba 10 500 Čechů v zahraničí, u senátních voleb počty hlasujících ze zahraničí statistici neevidují.

Pravidlo, podle kterého nemohou ve volbách hlasovat lidi umístění v karanténě kvůli potenciální nákaze přenosnou nemocí, platí pro krajské volby od roku 2000 a pro senátní od roku 1995. Pracovní skupina by měla podle Hamáčka zohlednit, že letos jde o bezprecedentní situaci, kterou v tomto rozsahu česká legislativa nepamatuje, a prověřit všechny možnosti včetně využití speciálních mobilních uren či volebních komisí.