Česko bude moci vyslat až 290 vojáků do mnohonárodních bojových uskupení NATO v Pobaltí. Schválil to senát. Sněmovna dodala potřebný souhlas minulý týden. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšku celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku.
Mise je podle vlády reakcí na "změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině". V rámci akce budou v pobaltských zemích a také v Polsku mechanizované prapory v celkovém počtu asi 1 200 vojáků v každé zemi. Česká mise je podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) konkrétním příspěvkem k posílení spojenců na východním křídle aliance. "Bude se jednat silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany," uvedl ministr.
Z Česka pojede do Litvy do bojového uskupení, které sestavuje Německo, mechanizovaná rota do 250 lidí spolu s vojáky z dalších šesti zemí. Do kanadského uskupení v Lotyšsku, v němž budou také vojáci z osmi zemí, bude poslána minometná četa o velikosti do 40 lidí. Počet vojáků bude asi o něco nižší, obrana si nechává rezervu pro případ potřeby. Za misi ministerstvo zaplatí do 362 milionů korun, řekl senátorům Stropnický. V Estonsku budou podle něj operovat francouzští a dánští vojáci, v Polsku pak Američané, Britové, Chorvaté a Rumuni .
Misi podpořilo 57 ze 68 přítomných členů horní komory, proti byli jen sociální demokrat Radko Martínek a tři členové klubu kolem předsedy Strany práv občanů Jana Veleby. Jedním z nich byl exkomunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy), který neúspěšně požadoval odmítnutí mise a v souvislosti s ní mluvil o ohrožení míru. Šest senátorů ČSSD a lidovec Jiří Čunek se hlasování zdrželi.
V Litvě už čeští vojáci působili na začátku letošního roku na společném cvičení zemí Visegrádu, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, a Pobaltí. V minulosti také hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. České stíhačky by se do ochrany pobaltského nebe měly znovu zapojit přespříští rok.
