České národní povstání
Senátoři chtějí zákonem ocenit účastníky povstání z roku 1945

Senátoři navrhli zákonem uznat zásluhy účastníků protifašistického povstání z roku 1945, které chtějí oficiálně přejmenovat na České národní povstání. Návrh symbolicky předložili v době oslav jeho 67. výročí. Účastníci povstání by podle předlohy měli dostat pamětní odznak od ministerstva obrany. Se zvláštní finanční kompenzací pro ně ale návrh zákona nepočítá.

Účastníci povstání, kteří získali od ministerstva obrany příslušné potvrzení, by měli mít podle návrhu "postavení plnoprávného účastníka národního boje za osvobození", s nímž se pojí zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 1338 korun měsíčně, o potvrzení účasti na povstání ale bylo možné žádat jen rok po přijetí zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa z roku 2005. Aktéři povstání měli na potvrzení nárok v případě, že v době mezi 30. dubnem 1945 a 12. květnem 1945 alespoň tři dny bojovali proti nacistické moci. Z žijících účastníků povstání má potvrzení jen zhruba 150 lidí.

Zákon má podle jeho osmi předkladatelů v čele s Miroslavem Nenutilem (ČSSD) především "vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie". Má rehabilitovat význam povstání proti nacistické přesile, který byl v minulosti bagatelizován a zlehčován.

Například za plnohodnotné účastníky národního boje za osvobození byli z aktérů květnového povstání považováni podle zákona z roku 1946 pouze ti, kteří při něm padli nebo byli těžce zraněni. Jako by ostatní nebojovali a nebyli ohrožováni tak jako účastníci Slovenského národního povstání, uvádějí autoři novely, mezi něž patří i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a místopředsedové Přemysl Sobotka (ODS) a Petr Pithart (KDU-ČSL).

"Navrhují také, aby se 5. květen jako významný den už nepřipomínal jako Květnové povstání českého lidu, ale jako České národní povstání. Pouze těmito kroky, tedy odpovídajícím pojmenováním odbojového aktu a vyhlášením významného dne, lze dosáhnout celonárodního uznání tohoto povstání proti nacistické totalitě," uvedl Nenutil.

V českých zemích se povstání uskutečnilo podle historických pramenů ve 297 obcích. Účastnilo se ho aktivně asi 130 tisíc lidí, asi 100 tisíc lidí pomáhalo v jeho závěru v Praze stavět barikády. Povstání začalo 1. května v Přerově na základě mylné informace o německé kapitulaci. Poslední přestřelka byla zaznamenána 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS. O den později se po podpisu kapitulace v rakovickém mlýně u Čimelic zastřelil generálporučík SS Carl von Pückler-Burghauss, což je historiky považováno za symbolický poslední výstřel války na českém území.