Tomu se říká veřejnoprávní zajíc v pytli. Česká televize slibovala seriál, který měl kromě rodinné ságy přinést i plastický obraz meziválečného Československa. Ve skutečnosti je cyklus První republika sladkobolnou červenou knihovnou, která odbornou veřejnost více či méně uráží.
Zklamaní jsou třeba tvůrci webového portálu Moderní dějiny, jenž je dnes nejpoužívanější didaktickou pomůckou učitelů dějepisu a skvělým zdrojem informací pro studenty zajímající se o historii 20. století.
"Od veřejnoprávní televize je to podvod a pro učitele velké zklamání. Podle názvu a mediální kampaně to měl být minimálně pokus o nové interpretace některých událostí z období první republiky," kroutí hlavou spoluzakladatel portálu a gymnaziální učitel Jiří Hruška. "Dočkali jsme se tuctového příběhu pro matky na mateřské," dodává. Reálie slavné meziválečné éry z let 1918 až 1938 jsou v romantické televizní novele s detektivními prvky pouhou kulisou i podle renomovaných historiků.
"Vraždy, vstávání z hrobů, tajemno a romantika, hodný a zlý bratr. Tohle je prostě 'opajcovaný' americký seriál Dallas, rozhodně ne příběh o první republice," přemítá Ivan Šedivý, ředitel Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy a specialista na meziválečné Československo.
* Jaké další výhrady má k seriálu První republika odborná historická veřejnost?
* Seriál dospěl do roku 1919, proč ale ignoruje tragické vojenské střety, jež se tehdy odehrávaly na Těšínsku, v Kadani, Chebu nebo na Slovensku?
* Jak se skutečně žilo v roce 1919 a v dalších letech meziválečné éry?
* Proč se Češi za první republiky průměrně dožívali jen padesáti let?
* Kolik si mohl "pan Průměrný" koupit čtvrtek másla za první republiky a kolik si jich může koupit dnes?
* Které mýty o první republice stále přežívají?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 31. března.
