Dcera hrdiny protifašistického odboje. A sestra mužů - pro jedny hrdinů, pro druhé vrahů. Zdena Mašínová mluví o těžkém životě klidně. Emoce jí cloumají, jen když přijde řeč na politiku. A na její úhlavní nepřátele - komunisty.
Jaká je vaše první vzpomínka na dětství?
Přesně nevím. V dětství jsem všechno, co se dělo, vnímala jako dobrodružství. Gestapo u nás věčně hledalo otce, přepadali nás v noci, všechno rozházeli. Nebo když jsme se museli během 24 hodin vystěhovat z pražského bytu. Pak jsme žili v Poděbradech... pak, po heydrichiádě, zatkli mámu, nás zachránila babička Ema - bratry před převýchovou v Říši a mě jako postižené dítě nejspíš před plynovou komorou. Měla německý původ, což na gestapo zapůsobilo, mohla nás vzít do péče. Její zásadová výchova byla dost tvrdý oříšek, byla to svérázná, tvrdá žena, ale řeknu vám, že není den, že bych na ni nevzpomněla. Za moc jí děkuju. Maminku v té době zatkli, dali ji do cely s Miladou Horákovou. Ta byla ve strašném stavu, gestapem mučena, už nemohla ani přijímat potravu... a k jejich cele na Pankráci vodili otce, aby ho zlomili, aby promluvil.
Narodila jste se s vrozeným handicapem, s deformací končetin...
Od dvou let do osmnácti jsem prodělala šestnáct operací, dětství jsem strávila po nemocnicích. Když jsem se narodila, doktoři rodičům nedávali moc naděje, říkali, že se mají smířit s tím, že nikdy nebudu chodit. Ale pak jsem se dostala do rukou skvělého ortopeda, byl to německý Žid, vzácný člověk. Ten řekl otci, že v osmnácti budu tančit. A já "tančila" ještě o pár let dřív.
Kdybyste mohla na nohy, šla byste přes hranice se svými bratry?
Pravděpodobně.
Vy jste věděla, co chystají?
Jen jsem něco tušila. Oni to hrozně tajili, byli velice konspirativní, podle vzoru našeho otce. Víte, to jsem si uvědomila až mnohem později, jakou jsme měli jako rodina - přes tu veškerou nacistickou a komunistickou perzekuci - výsadu. Vždycky jsme měli informace, takže jsme se nikdy nemohli "vymlouvat" na to, že nevíme... A v sobě jsme si s bratry nesli odkaz našeho otce.
Připomeňme, že na motáku z nacistického vězení vám napsal, abyste nikdy nepadli do otroctví.
To bylo opravdu naše krédo. Když jsme viděli, co se začíná po tom čtyřicátém pátém roce dít - a to jsme nejdřív byli nadšení, bratři schovávali společně s naší statečnou babičkou dva ruské zajatce -, nešlo před tím zavřít oči, smířit se s tím. Já jsem na to fyzicky neměla dost sil, ale bratři museli do "boje".
* Proč se Zdena Mašínová rozhodla nemít děti?
* Jak se seznámil Josef Mašín s její maminkou?
* Jak se stal její manžel komunistou?
* Co našla ve svazcích StB?
* Litovala někdy něčeho?
Více o životě Zdeny Mašínové a příběhu její rodiny čtěte v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází 10. prosince.
