Názor odborníka
Sexuolog Weiss: Sexuální obtěžování Češi často zlehčují a bagatelizují

Kauza sexuálního harašení v Hollywoodu nabrala nečekaně na obrátkách. Podle sexuologa Petra Weisse (63) právě vystoupení známých amerických osobností dodalo ostatním lidem odvahu, aby veřejně přiznali nepříjemné zážitky. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ však Weiss uvedl, že Češi tuto problematiku často zlehčují a neřeší.

Po skandálu ohledně sexuálního obtěžování se v Hollywoodu téměř každý den svěří médiím další člověk, který se v minulosti setkal se zneužíváním. Proč však všichni přichází s pravdou až nyní?

Domnívám se, že většina přiznání jsou určitě pravdivá. Nicméně si dovolím tvrdit, že mi některá tato doznání připadají spíše pro efekt a jako exhibicionistická. Lidé využívají příležitosti a touto cestou se snaží na sebe upozornit nebo doufají, že se jim tak podaří získat nějaký finanční obnos. Tím však nechci problém sexuálního obtěžování bagatelizovat, skutečně se jedná o chování, které existuje a může mít velmi vážné následky na psychiku obětí.

Proč se však přiznávají až po několika letech?

To není nic neobvyklého, jedná se o poměrně častou situaci, že oběť sexuálního obtěžování nic neoznámí. Když uvedu příklad, tak znásilnění je oznamováno a vyšetřováno pouze ve třech procentech případů a sexuální zneužití v dětství se vyšetřuje jen v necelých dvanácti procentech případů.

Proč tomu tak je?

Většinou zde hraje roli stud obětí, nejistota a často i pocity viny, protože především u sexuálního zneužití mají oběti velmi často pocit, že na vině jsou právě ony, že si za to mohou samy.

Je tedy neobvyklé, aby se lidé takto hromadně přiznávali. Čím si vysvětlujete tuto náhlou změnu názorů?

Pravděpodobně jim to všem dodalo odvahu promluvit. Přesně toho jsme byli svědky v osmdesátých letech v Holandsku, kde vyšla kniha, kterou napsala oběť incestního zneužívání. Poté, co kniha, která prolomila určité tabu panující v této oblasti, vyšla, se na policii i v psychiatrických ambulancích hromadně začaly objevovat ženy s výpověďmi, že zažily incestní zneužívání v dětství. A jejich problém se tak mohl řešit.

Téma bylo po dlouhou dobu tabu, jak je tedy možné, že se o tom nyní mluví tak přirozeně a otevřeně?

Nemyslím si, že se o těchto problémech mluví všem stejně lehce. Domnívám se, že i dnes je v této oblasti spousta předsudků, tabuizovaných témat a spousta mýtů, které nám mohou připadat naprosto zbytečné a komplikující život lidí. Já osobně se s tím setkávám u svých pacientů denně.

Co vše lze považovat za sexuální obtěžování?

Sexuální harassment neboli obtěžování v pravém slova smyslu je vždy spojeno se zneužitím asymetrické pozice. To znamená, že někdo zneužije své moci nebo pozice k tomu, aby sexuálně využil toho druhého. Například ředitel sekretářku, učitel žačku - to jsou typické příklady sexuálního obtěžování v praxi. Rozhodně bych ale za sexuální obtěžování nepovažoval případ, kdy spolupracovník pochválí kolegyni, že má hezkou halenku. Nicméně v Americe jsou tyto případy často považovány za politicky nekorektní, nepřípustné. Snad ne zatím trestné.

Jak podle vás Češi vnímají sexuální obtěžování?

Češi jsou tradičně v této oblasti velmi liberální a tolerantní. Tím ale nechci říct, že se u nás nic takového neděje. U nás je spíše problém ten, že i když k obtěžování dochází, je často zlehčováno a bagatelizováno.

Když se někdo stane obětí sexuálního zneužití, co má v takových případech dělat?

Pokud lidé nejsou sami schopni zastavit či překazit obtěžování, tak by to v krajním případě měli ohlásit policii.