Sexuolog: Zákon proti deviantům pokulhává

Detenční zařízení, kam soudy mohou posílat nebezpečné delikventy, funguje v Brně již téměř pět měsíců. Z osmačtyřiceti je však zatím obsazená jediná postel. Šéfové psychiatrických léčeben tvrdí, že zákon neplatí pro již odsouzené kriminálníky. Tvůrci zákona však oponují: Možné to je. I tento spor zatím brzdí rozjezd detence v Česku.

Jedním z iniciátorů zákona o detenci je i přední český sexuolog Slavoj Brichcín, lékař sexuologické ambulance psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. O justiční novince říká: "Je to výsledek dvougeneračního přání psychiatrů a sexuologů. Z našeho pohledu je zákon o detenci jednoznačně zisk."

Za necelých pět měsíců je v detenčním ústavu v Brně pouze jeden klient. Proč?
Je to smutná situace. Jde o přirozený důsledek toho, jak je zákon napsán. Protože není možná jeho retroaktivita, tak adepti detence zkrátka nejsou a musí se čekat na odsouzené v letošním roce.

Podle autorů zákona i exministra Jiřího Pospíšila však zákon o detenci může platit i zpětně...
Vůbec si neumím představit, jakým způsobem to chtějí udělat, aby nešli proti platné legislativě. To by se ten člověk musel znovu dopustit trestného činu, nebo by musela být napsaná novela. V tom zákoně je totiž řečeno, že nelze uplatňovat retroaktivitu.

ČTĚTE TAKÉ: Ústav pro devianty zeje prázdnotou

Je na vině prázdného detenčního zařízení pouze zákonná úprava?
Otázkou také je, zda znalci rozhodující letos o nových případech berou v úvahu tuto novou praxi. Existuje totiž něco jako rutina a znalci si neuvědomují novou možnost, kterou teď mají.

Můžete odhadnout, kolik chovanců psychiatrických léčeben by splňovalo podmínky, aby je soud mohl poslat do detenčního ústavu?
Opakovaně jsme v minulých letech dělali v psychiatrických zařízeních anketu, kolik je v naší zemi lidí - kandidátů, kteří by do detenčního ústavu patřili. Dvakrát po sobě nám vyšlo číslo kolem jednoho sta osob. S ohledem na statistiky by stálo za zvážení napsání novely, jež by je umožnila poslat do detenčního zařízení.

Mluví se o tom, že delikventi aspirující na detenci běžně narušují lékařské postupy v psychiatrických léčebnách. Jakým způsobem?
V podstatě nepřetržitě. Uvedu příklad. Člověk poslaný z vězení na sexuologické oddělení třeba odmítne podepsat souhlas s vyšetřovacími a léčebnými praktikami. Pak nedělá nic, čímž ovlivňuje další lidi kolem sebe. Za maření výkonu úředního rozhodnutí ho pak soud poslal třeba na čtyři měsíce zpět do vězení a k nám se následně vracel ještě více nepřátelsky naladěný. Navíc svým chováním znemožňoval těm ochotným k léčbě, aby na sobě zapracovali.

Foto: Karel Šanda, www.mvcr.cz, Vězeňská služba ČR