Zdraví vs. výnos
Škoda za prolomení těžebních limitů: až 25 miliard korun

Případná těžba hnědého uhlí za územními limity, o níž má už brzy rozhodnout vláda, nemá jen plusy v podobě vyrobené elektřiny, tepla nebo daní do státní pokladny. Má i významné mínusy, které se projeví jako předčasné úmrtí kvůli škodlivinám v ovzduší nebo jako náklady na léčbu dýchacího ústrojí. Tyto takzvané externí náklady dokonce výrazně převyšují ekonomický přínos z rozšíření povrchových dolů v severozápadních Čechách.

Dokládá to studie Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu. Dokument má sloužit jako jeden z podkladů při rozhodování Sobotkova kabinetu o případném zrušení těžebních limitů. Z několika variant je zatím nejpravděpodobnější ta, o níž mluví i ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a která počítá s prolomením limitů v dole Bílina bez nutnosti stěhovat obyvatele Horního Jiřetína a Černice.

"Tato varianta vede k dodatečným externím nákladům v rozmezí 200 až 500 milionů korun za rok, kumulativně za celé období 2015 až 2050 jde o 10 miliard korun externích nákladů více než při neprolomení územních ekologických limitů," uvádí se ve studii Univerzity Karlovy. Mezi externí náklady její experti zařadili roky ztraceného života, chronickou bronchitidu, hospitalizaci s respiračními onemocněními nebo dny pracovní neschopnosti - vše převedeno na peníze.

Nejvyšší externí náklady přináší samozřejmě varianta s úplným prolomením limitů v dolech Bílina a ČSA, která by znamenala zbourání obcí Horní Jiřetín a Černice. "Prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a ČSA je spojeno se značnými environmentálními a zdravotními dopady," uvedla Univerzita Karlova, která roční externí náklady od roku 2030 vypočetla na miliardu. "Kumulativně je celková škoda za celé hodnocené období o 25 miliard korun větší než u varianty neprolomení," uvádí se v dokumentu.

Nevládní organizace, které usilují o zachování těžebních limitů z roku 1991, uvedly, že ministerstvo průmyslu při zadávání studie nechtělo například vyčíslení zdravotních dopadů na obyvatele sousedních států. Pokud by se započetly i "chybějící" externality včetně škod v globálním měřítku, vyšla by celková částka na mnohanásobně víc.

"Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo průmyslu sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí: na prolomení limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali," konstatoval Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace.

Byla porovnána studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy s jinou zprávou, kterou pro ministerstvo průmyslu vypracovala konzultační společnosti PricewaterhouseCoopers. Podle studie s názvem "Posouzení ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech" by přímé ekonomické ztráty státního rozpočtu v případě zachování těžebních limitů činily asi 6,6 miliardy. Dokument ovšem neřeší ekonomické dopady například na místní podnikatele.

Pustit rypadla dál do krajiny severozápadních Čech požadují hornické odbory. Podle nich by se měly prolomit limity v obou povrchových dolech, tedy v Bílině i ČSA, což by znamenalo zbourání Horního Jiřetína a Černic. Dokonce kvůli tomu v červenci proběhla demonstrace před sídlem vlády, na níž se objevily nápisy "Ekoterorismus nezahřeje", nebo "Díky uhlí topíte a svítíte".

Případné rozhodnutí vlády nepokračovat v těžbě uhlí v lomu ČSA za těžební limity, které chrání Horní Jiřetín a Černice, podle Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu zvedne vlnu tvrdých sociálních nepokojů namířených proti vládě a koaličním stranám.