Evropské srovnání
Češi touží po studiu, zůstávají na univerzitách stále déle

Stále více mladých Čechů a Češek pokračuje ve svém vzdělávání i po skončení povinné školní docházky. Doba, kterou stráví studiem po 15. roku života, se prodloužila na 7,1 let. Navíc nejdéle zůstávají na škole ženy. Podle odborníků je to zapříčiněno tím, že rodinný život je snazší kombinovat se studiem než s plným pracovním úvazkem.

Zatímco ve všech ostatních oblastech vzdělávání se Češi drží v normách, na školách tráví po dokončení povinné školní docházky skoro nejvíce času z celé Evropské unie. Tvrdí to analýza Education at a Glance z letošního září. V průměru totiž studují po 15. roku života 7,1 let.

Titul = více peněz

"Je to dáno také tím, že stoupá počet vysokých soukromých škol, takže je více míst a větší šance se na školu dostat," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ odbornice na vzdělávání Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.

Podle ní si mladí lidé dobře uvědomují, že uplatnitelnost na trhu práce u vysokoškoláka je výrazně vyšší, a navíc mohou s titulem dosáhnout i na vyšší platové ohodnocení. Podle autorů studie se příčiny dají hledat také v tom, že v době ekonomické krize se zvyšuje nezaměstnanost a studenti mají tendenci zůstat déle na školách a zvyšovat tak svou zajímavost pro případné zaměstnavatele.

Zatímco ale muži studují po dokončení povinné školní docházky průměrně 6,6 roku, ženy zůstávají na školách o téměř rok déle. "Je to dáno pracovním trhem a legislativou. Samozřejmě, že pokud chcete skloubit rodinný život s pracovním nebo studijním, tak se studijním to jde jednodušeji," tvrdí Weidnerová.

Diplom pro každého pátého

Současná praxe totiž podle ní nenahrává zaměstnaneckým poměrům na půl úvazku a ženy proto raději volí delší studium. "Pokud máte zaměstnance na půl dne, musíte lépe rozplánovat práci, jeho práci musí dodělat někdo jiný, je to administrativně náročné," vysvětluje Weidnerová. S vyšším vzděláním si navíc ženy mohou hledat zajímavější obor, ve kterém se lépe uplatní.

Studie také naznačila, že od roku 1995 výrazně stoupl počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v generaci lidí, kterým je v současnosti 55 až 65 let, má diplom pouhých 11 pocent, ve věku 25 až 34 let je to již každý pátý člověk.

"Přesto nemáme příliš mnoho vysokoškoláků. Pokud jde o podíl osob s vysokoškolským vzděláním v dospělé populaci (25 až 64 let), patříme stále k zemím s nejmenším podílem osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Nebýt Turecka a Brazílie, byli bychom na posledním místě v OECD," upozorňuje odborník na vzdělávání Petr Matějů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.