Kvalita výuky matematiky a výsledky dětí v tomto předmětu by se mohly zlepšit zvýšením počtu vyučovacích hodin matematiky. Shodl se na tom výbor Jednoty českých matematiků a fyziků a doporučil ministerstvu školství, aby se při avizovaných úpravách obsahu vzdělávání zaměřilo na navýšení počtu matematických hodin. Výbor současně podpořil zachování možnosti maturovat i z obtížnější nepovinné Matematiky+. Informoval o problematice tajemník jednoty Antonín Jančařík na setkání na téma maturita z matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Například mezi šestou a devátou třídou základní školy by podle Jančaříka měly děti mít hodinu matematiky každý den v týdnu ve všech ročnících, nyní ji většinou mají maximálně čtyřikrát v týdnu. Ve středoškolských maturitních oborech by se pak měl srovnat počet hodin matematiky s češtinou a cizím jazykem.
Zvýšení počtu hodin by podle Jančaříka mělo přispět k větší úspěšnosti žáků u maturitní zkoušky z matematiky, která by se nejpozději od školního roku 2021/2022 měla stát povinnou na téměř všech maturitních oborech. "Je potřeba matematice dát dostatečný prostor na školách, aby kromě výkladu bylo možné dané téma dostatečně procvičit a uvést na příkladech. Bez příkladů a času na procvičování je těžké vědomosti získat a není tam žádné spojení mezi teorií a praxí," uvedl Jančařík.
Výbor je také pro zachování nepovinné vyšší úrovně maturitní zkoušky s názvem Matematika+, která se podle něj osvědčila jako vstupenka ke studiu na vysoké školy.
Maturita z matematiky by podle platné normy měla být povinná od jara 2021 na gymnáziích a o rok později i na ostatních maturitních oborech s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale v neděli uvedl, že se termín pro gymnázia možná o rok posune a sladí s ostatními obory.
Mistrovská zkouška jako ekvivalent k maturitě
Nyní si maturanti mohou matematiku volit jako druhý předmět vedle povinné češtiny. Většina z nich ale dává přednost cizímu jazyku. Matematiku si loni vybralo 23,4 procenta maturantů a 22,3 procenta z nich z didaktického testu u státní maturity propadlo.
Odborníci se vesměs shodují, že jedna úroveň maturity nemůže vyhovovat všem. Z údajů Cermatu vyplývá, že zatímco na gymnáziích neuspěje jeden žák z pěti set, mezi učni je to jeden z deseti a v nástavbovém studiu jeden z osmi. Někteří odborníci se proto domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.
Podle Jančaříka by bylo dobré zvážit, kdo pro svou profesi maturitu skutečně potřebuje. "Je otázka, zda nevyžadujeme a nekomplikujeme přístup do praxe lidem, kteří nemají ambice studovat vysokou školu a chtějí jen dělat svou profesi," řekl.
Za ideální by považoval povinnou celostátní maturitu jako podmínku pro vstup ke studiu na vysoké škole. "Současně s ní by ale měly mít střední odborné školy a střední odborná učiliště nějaké závěrečné zkoušky, které by postačovaly k získání středoškolského vzdělání," uzavřel.
