Střední školy čeká velká změna. Nový zákon, který minulý týden ve vládě prosadila ministryně Kateřina Valachová, od příštího školního roku 2016/2017 zavádí jednotné přijímací zkoušky. Co to bude znamenat v praxi?
Takový zásah do své samostatnosti snad ještě střední školy nezažily. Podle návrhu, který nyní míří do sněmovny, budou muset všechny děti hlásící se na střední školu projít jednotným sítem testů. Pro gymnázia, učiliště i odborné střední školy je připraví Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) ministerstva školství. Testy budou mapovat, jak žáci zvládají češtinu, literaturu a matematiku. Jednotlivé hranice přijetí si pak stanoví samy školy. Zatímco ministryně Valachová si od opatření slibuje zvýšení kvality školství, kritici namítají, že je zákon zbytečný a jen vzdělávací instituce zahltí zbytečnou byrokracií.
O co přesně půjde? Již na jaře 2017 budou muset všichni žáci před vstupem na střední školu prokázat své vědomosti ze zmíněných předmětů. Žádná výjimka nebude existovat.
"Návrh ale počítá s tím, že existuje řada škol, které mají své vlastní specifické požadavky. Budou tedy moci mít i vlastní část přijímacích zkoušek podle svého rozhodnutí," uvedla ministryně pro TÝDEN. Například umělecky zaměřené školy tak mohou pořádat i nadále talentové zkoušky, nicméně i ty budou jen doplňkem státních testů. Ministerstvo určí dva termíny, kdy bude testování probíhat.
Oprášený Chládek
Jak samo zadání písemek, tak jejich vyhodnocení bude mít na starosti CERMAT. Opatření včetně těch bezpečnostních přitom budou obdobná jako v případě státních maturit. Oproti těm však budou jednotné přijímačky údajně výrazně levnější. Pořádání jednotných přijímacích zkoušek by podle kalkulací ministerstva mělo stát 21,3 milionu korun ročně, maturity vyjdou až desetkrát dráž.
Že Valachová nakonec jednotné přijímačky navrhla, experty překvapilo. Se státními zkouškami totiž koketoval už její předchůdce Marcel Chládek (oba ČSSD). Ten dokonce chtěl, aby ministerstvo získalo pravomoc každoročně vyhlašovat i minimální hranice pro úspěšné absolvování testů. "Půjde o nepodkročitelnou hranici pro vstup na maturitní obor," řekl tehdy Chládek (viz TÝDEN č. 8/15). Žák, který by tuto hranici nepřekonal, by se buď musel spokojit s učebním oborem, nebo rok počkat a test zkusit znovu. Po kritice ale Chládek návrh jednotných přijímaček zcela stáhl. Valachová jej oprášila a předložila. Jen institut nepodkročitelné hranice z novely vyřadila.
K čemu testy budou?
Nabízí se otázka, zda přijímací zkoušky, které nebudou mít centrálně stanovenou úspěšnost, vůbec k něčemu budou. Ministryně má jasno: stát prý získá unikátní statistiku o tom, jak na tom žáci s vědomostmi jsou. Známky, které děti dostávají na vysvědčení na konci deváté třídy, totiž nejsou srovnatelné. Jednička na škole jedné může klidně odpovídat čtyřce na škole druhé. Jednotné přijímačky oproti tomu přinesou výsledek v podobě skóre. Bude porovnatelné ve všech školách napříč republikou.
"Střední škola navíc bude mít povinnost zveřejňovat úspěšnost posledního žáka, kterého přijala. Rodiče i ministerstvo tak budou vědět, jak vysoké má ta která škola požadavky k přijetí," dodává Valachová.
Podle všeho tedy více než pouhou statistiku nezískáme. Ředitelé středních škol se možná dozvědí, že drtivá většina uchazečů za moc nestojí, ale stejně budou v současném systému, kdy škola dostává peníze na hlavu studenta, často nuceni výsledky testů přehlížet a vezmou kohokoli, kdo bude mít zájem. Už jen proto, aby se uživili. V tom ale Valachová slibuje změnu. Příslušný zákon o financování regionálního školství chce předložit vládě do konce letošního roku.
Je to hloupé a bezzubé
Navržená opatření se nelíbí sněmovní opozici. Podle expertky na školství za TOP 09 Anny Putnové návrh na jednotné přijímací zkoušky může vést k ještě většímu rozevření nůžek mezi školami elitními a zbytkem. "Tam, kde rodiče budou vidět, že jejich dítě by potřebovalo složit zkoušky na osmdesát procent, své děti přihlašovat nebudou a budou vybírat raději školy méně náročné. Řada rodičů své děti raději podcení, jen aby studovaly," varuje.
* Jak reaguje na návrh Valachové expert na školství za ODS Václav Klaus mladší?
* Vážně už takzvaná nepodkročitelná hranice nehrozí?
* A jak se k návrhu stavějí koaliční partneři?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V ÚTERÝ 29. ZÁŘÍ 2015.
