Do prvních tříd základních škol v Česku nastoupí v příštím školním roce podle odhadů ministerstva školství kolem 108 200 dětí. Počet prvňáků tak asi podruhé za sebou poklesne, letos o meziročně zhruba o 3500 žáků.
Zápisy do prvních ročníků se uskuteční během dubna, přesné termíny určují ředitelé škol. Podle hrubých údajů resortu by k nim tento rok mělo přijít kolem 135 tisíc dětí. Podíl dětí s žádostí o odklad školní docházky zřejmě zůstane kolem pětiny.
K zápisu musí letos přijít všechny děti narozené od 1. září 2011 do 31. srpna 2012. Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech. Ministerstvo jich očekává asi 700. Zhruba 23 200 dětí se k zápisu chystá znovu, protože loni dostaly odklad.
Na většině škol funguje v období zápisů elektronický registrační systém, ve kterém si rodiče mohou vybrat čas, kdy s dítětem přijdou. Zvolit mohou kteroukoli školu, na kvalitnější ale zpravidla bývá nával a přednost mají děti ze spádových oblastí podle trvalého pobytu.
Kvůli nedostatečné kapacitě míst se v minulosti na některých místech muselo přijetí žáků losovat. Některá města, třeba Praha či Liberec, mimo jiné kvůli tomu letos změnily spádovost části škol. I vzhledem k pravděpodobnému úbytku dětí u zápisů by ale letos mohla být situace lepší než v předchozích letech.
Žádost o odložení nástupu do školy o rok podává podle ministerstva každoročně přibližně 20 procent dětí. Ke snížení podílu odkladů mělo přispět mimo jiné loňské posunutí zápisů z dřívějších termínů v lednu a únoru na měsíc duben, ve skutečnosti pak ale odkladů přibylo. Zatímco v roce 2016 přišlo k zápisům s žádostí o odklad 13,3 procenta předškoláků a o rok dříve 13,7 procenta, loni jich bylo zhruba 19 procent.
Rodiče dětí, které chtějí požádat o odsunutí školní docházky o rok, musí k žádosti předložit posudek z pedagogicko-psychologické poradny a potvrzení od lékaře či psychologa. Měli by to stihnout už v době zápisu, nechat vyšetřit dítě v poradně ale mohou až do konce května. V takovém případě by u zápisu měli alespoň říct, že o odkladu uvažují.
Podle některých odborníků by přitom odklad měl být naprosto výjimečné opatření, které by se mělo týkat maximálně dvou procent dětí. Podle psychologů to ale není při současném životním stylu a nastavení školského systému v České republice reálné.
Děti jsou na školu sice většinou dobře připravené už ze školky, ale často nejsou dost zralé, uvedla ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje Jaroslava Štětinová. Mají podle ní značně oslabené pohybové schopnosti, včetně zručnosti v psaní a kreslení, nebo řečové schopnosti. Dříve se podle Štětinové rozvíjely děti přirozeně samy různými hrami venku. "Dnes je to jen pod dozorem rodičů, když je někam dovezou," dodala. Ve středočeské poradně doporučí odklad zhruba dvěma třetinám dětí, které v období zápisů přijdou.
Podle ředitelky soukromé Pražské pedagogicko-psychologické poradny Heleny Hudečkové by bylo třeba změnit hlavně přístup škol. "Já si myslím, že debata o snižování odkladů by měla být o tom, jak fungují základní školy a jak by měly být schopné pracovat s dětmi, které mají odklad, aby ho mít nemusely," řekla.
Posudky odborníků by si měli připravit i rodiče, kteří hodlají dát do školy mladší - pětileté - dítě. Tuto možnost mají rodiče od roku 2011, a to hlavně pro mimořádně talentované děti. Žádosti o posouzení školní zralosti mají podle Štětinové v poradnách nyní přednost před dalšími vyšetřeními. Termíny poraden jsou podle ní velmi zaplněné, ale do konce května se vše stihne.
