Problém ve školství
Inkluze před zhroucením, je třikrát dražší, než se čekalo

Začleňování žáků s postižením do běžných kolektivů začalo pořádně skřípat. Stát nemá peníze na asistenty a pomůcky. Ministru školství se nedaří prosadit klíčovou změnu vyhlášky. Výhrady mají například ministr financí či ombudsmanka.

Už takřka rok na základních školách funguje inkluze. Děti, které mají zdravotní, psychický nebo sociální handicap, se učí spolu s těmi zdravými. V praxi se ale ukázalo, že zákon má spoustu chyb. Například chybějí peníze na pomůcky nebo nejsou jednoznačné metodické pokyny, jak s dětmi zacházet. Ministr školství Stanislav Štech (ČSSD), který je původním autorem plánu inkluze, by rád nedostatky ještě do začátku školního roku napravil. Pomoci má sedmdesátistránkový text novely vyhlášky upřesňující nedokonalý zákon, jejž v roce 2016 prosadila tehdejší ministryně Kateřina Valachová (ČSSD).

Jenže situace ve vládě je před říjnovými volbami napjatá. Ostatní ministři vyhlášku zasypali připomínkami, které resort školství jen stěží stihne do září zpracovat. "Schválení novely vyhlášky vnímám jako svou prioritu. Velmi intenzivně jsem ji diskutoval, všichni se k ní vyjádřili a je zcela apolitická," řekl před časem Štech. Poté co dokument napadly všechny orgány, které v rámci připomínkového řízení měly tu možnost, bere zpátečku: "Účinnost vyhlášky se bude odvíjet od průběhu vypořádávání připomínek." To děsí ředitele škol, kteří na novelu napjatě čekají.

Na připomínkování vyhlášky dal Štech jiným ministrům pouze pět dní. Navíc zvolil prázdninový čas, kdy si od svých povinností berou pauzu i učitelé, a nemohou tedy protestovat, jako když pohřbili kariérní řád. Manévr se však nevyvedl.

Rozčilená Šabatová

Nekompromisní byla například ombudsmanka, která doporučila vyhlášku zcela shodit ze stolu. "Nejedná se o technickou novelu. Výrazně zasahuje do práv dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a do samotné organizace speciálního školství. Návrh upřednostňuje zájmy zřizovatelů, školských poradenských zařízení a speciálních škol před nejlepším zájmem dítěte," napsala Anna Šabatová. Vadí jí, že novela údajně není v souladu s právem Evropské unie a například znovu umožňuje, aby se ve škole zřízené pro žáky s mentálním postižením vzdělávali i žáci, kteří ho nemají. "Jde například o romské děti, jimž byla diagnostikována porucha učení či chování, čímž se otevírá opět cesta k další diskriminaci," uvedla ombudsmanka.

Ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové (ČSSD) se mimo jiné nelíbí, že pedagogicko-psychologické poradny mají dostat více času na nutnou diagnostiku postižení žáka a vydání možných doporučení. Místo tří měsíců mají experti na posudek získat měsíce čtyři. Školství argumentuje, že poradny jsou přeplněné a nestíhají. S takovým zdůvodněním se ale Marksová nespokojila. "Tímto se prodlužuje doba zajištění podpory žákovi a studentovi, přitom je každý měsíc podpory důležitý pro školní úspěšnost žáka," píše.

Kde na to vezmeme?

Naprosto klíčové připomínky zaslal ministr financí Ivan Pilný (za ANO). Štech totiž chce výrazně zvýšit prostředky, které má inkluze stát. "Původně jste uváděli očekávaný nárůst rozpočtu výdajů pro rok 2016 o částku 410 milionů korun, v roce 2017 o částku jedna miliarda a v roce 2018 o částku 1,5 miliardy korun. V novele se už ale uvádí navýšení v roce 2016 ve výši 589 mil. Kč, za leden až červen 2017 ve výši 1 458 mil. Kč a předpoklad na rok 2018 ve výši dokonce čtyř miliard korun," uvedlo ministerstvo financí s dodatkem, že "musí dojít k revizi výdajů, neboť ty jsou mimo možnosti státního rozpočtu".

Na ministerstvu školství je nyní pořádně rušno. Ministr Štech přesto doufá, že všechny připomínky ještě během srpna buď zapracuje, či zvrátí. V některých případech už dal navíc najevo, že je nevezme v potaz, například pokud jde o nedostatek financí. "Výši podpory stanovuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Stát je povinen tyto peníze zajistit," reagoval. O ostatních věcech je prý ochoten diskutovat.