Ministerstvo školství představilo pracovní verzi zákona o vysokých školách, počítá v něm třeba se zavedením dvouletých studijních programů nebo nahrazení Akreditační komise hodnotící agenturou. V materiálu, který nyní univerzity připomínkují, se počítá i se snazším slučováním škol.
Novinky by mohly začít platit od roku 2013. Ředitel odboru vysokých škol Jiří Nantl řekl, že by se tak vysokoškolské vzdělání otevřelo širší skupině lidí.
Nový typ dvouletého studijního programu by měl fungovat jako předstupeň bakalářského studia. Studium by bylo více prakticky zaměřené a orientované přímo na výkon konkrétní profese.
"Byla by to profesní kvalifikace trošku toho typu, jaký teď nabízejí vyšší odborné školy," popsal Nantl. Kromě toho by mohla být řada magisterských programů pouze jednoletá, dosud jsou dvouleté. Takzvaný malý profesní doktorát by však byl určen jen lidem s praxí.
S rozšířením nabídky studia souvisí i dlouho diskutované rozvrstvení vysokých škol na výzkumné univerzity, školy vychovávající odborníky do praxe a instituce orientované hlavně na vzdělávání bakalářů a magistrů. Lidé, kteří už pracují, ale chtějí se dál vzdělávat, by si prý nově mohli rozložit dálkové studium lépe podle svých potřeb. Školy by se tak více otevřely celoživotnímu vzdělávání.
Návrh zákona počítá také s tím, že vysoké školy budou mít větší samostatnost v rozhodování o vnitřních věcech. Zároveň by ale se státem uzavřely smlouvu ohledně toho, kolik peněz dostanou v příštích letech a jaké za to mají odvést výsledky. Výsledky celé školy, ať už v uplatnitelnosti absolventů nebo vědeckých výsledků, by pak hodnotila nově vzniklá Agentura pro kvalitu vysokého školství. "Akreditační komise jako taková by zanikla," vysvětlil Nantl s tím, že za hodnocení jednotlivých studijních programů by odpovídaly samy školy.
Snazší slučování škol
Školám by ale přibyla povinnost hlásit své pobočky v regionech, zároveň by musely doložit, že zajistí odpovídající kvalitu i na odloučených pracovištích. Právě u regionálních poboček zejména soukromých škol totiž Akreditační komise zaznamenala řadu problémů, vzdělávání tam často neodpovídalo nárokům na vysokoškolské studium.
Hlavně soukromým vysokým školám by měla prospět i jednodušší pravidla pro slučování škol. "Řada těch soukromých vysokých škol je velmi malá na to, aby nějak rozumně mohly fungovat," uvedl Nantl, podle nějž by snazší slučování umožnilo těmto školám ekonomicky přežít.
Veřejným vysokým školám by zase slučování mohlo prospět kvůli novému způsobu financování, kdy budou školy dostávat peníze mimo jiné podle kvality vědeckých výsledků. Rektor pražského ČVUT Václav Havlíček už například zahájil jednání o případném sloučení s vedením Vysoké školy chemicko-technologické. Jako jedna univerzita by totiž vykazovaly lepší vědecké výstupy.
