Průzkum
Každý šestý student VŠ čelí vážným finančním problémům

Každý šestý student vysoké školy v Česku se potýká s vážnými nebo velmi vážnými finančními problémy. Zjistil to letos na jaře rozsáhlý průzkum Eurostudent VI., v němž odpovídalo 16 653 studentů bakalářského a magisterského studia ze 46 veřejných, soukromých i státních vysokých škol. Finanční problémy mívají nejčastěji prezenční studenti starší 30 let, připustilo je 30 procent z nich.

Ekonomické potíže starších studentů mohou podle garanta šetření Jakuba Fischera souviset s tím, že v tomto věku přicházejí o některé studentské výhody a někdy musejí také platit poplatky za prodlužování studia.

Méně se s existenčními potížemi potýkají potomci rodičů s vyšším vzděláním a lepším sociálním zázemím. Nejvíce se s ekonomickými problémy potýkají studenti uměleckých a nejméně studenti ekonomických oborů.

Studenti veřejných vysokých škol průměrně potřebují na studium a živobytí 8622 korun měsíčně. U studentů soukromých VŠ je to více než 18 tisíc korun. Většina rozdílu připadá na vyšší náklady na studium dané platbou školného v řádech desítek tisíc korun za akademický rok. Náklady na studium studenti soukromých VŠ vyčíslili průměrně na 7466 korun měsíčně, zatímco u veřejných VŠ to bylo jen 425 korun.

Hlavní garant šetření Jakub Fischer upozornil, že tyto údaje je třeba brát s rezervou. Studenti totiž odhadovali své výdaje zpětně. "Jsou to odhady výdajů, které jsou poměrně hrubé. Odpovědi respondentů mohou být vychýlené," řekl.

Průměrně mají studenti prezenčního studia k dispozici 9113 korun, medián byl 7900 korun. Peníze získávají hlavně od rodičů a partnerů nebo ze zaměstnání, stipendia a další veřejné zdroje hrají minimální roli. Nejvíce peněz mívají k dispozici studenti právnických oborů, kteří hospodaří s 10 640 korunami měsíčně. Nejhůře jsou na tom studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, kteří mají průměrně na měsíc méně než 7500 korun.

Je to dané také tím, že si vzhledem k nejvyšší časové náročnosti studia nejméně často pravidelně přivydělávají. Pravidelně pracuje necelá čtvrtina studentů těchto oborů. V případě studentů právnických oborů má pravidelnou práci více než polovina lidí, z ekonomických oborů je to takřka polovina.

U prezenčních studentů mají asi dvě pětiny pravidelnou práci a dalších 27,4 procenta příležitostné brigády. Studentů v kombinované formě pracuje téměř 90 procent. Je to dané povahou této formy studia, kterou využívají hlavně zaměstnaní lidé.

Studenti pracují kvůli živobytí i pro získání pracovních zkušeností. Liší se to podle vzdělání rodičů. Šestina studentů uvedla, že by si bez práce studium nemohla dovolit. Častější je to u potomků rodičů s maximálně středním vzděláním bez maturity.

Studenti, kteří neměli pravidelnou práci, si vydělávali alespoň o prázdninách. O posledních letních prázdninách pracovaly tři čtvrtiny z této skupiny studentů.