Veřejné mínění
Kvalita vzdělávání je dobrá. Nejhůře si vedou odborná učiliště

Češi hodnotí kvalitu vzdělávání u všech typů škol s výjimkou středních odborných učilišť příznivě. Nejlépe hodnotí úroveň vzdělávání základních škol a gymnázií, naopak nejhůře u středních odborných učilišť. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti loňskému výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol ukázal letošní průzkum pozitivnější hodnocení kvality vzdělávání.

Úroveň vzdělávání na základních školách a gymnáziích hodnotí kladně shodně 71 procent lidí. Více než tři pětiny respondentů příznivě hodnotí i úroveň vzdělávání na vysokých školách a na středních odborných školách s maturitou. Nejkritičtější jsou občané k vyšším odborným školám a především ke středním odborným učilištím. Výuku na vyšších odborných školách hodnotila kladně více než polovina respondentů, avšak na středních odborných učilištích necelá polovina.

Hodnocení úrovně vzdělání na jednotlivých typech škol se zjišťuje každoročně od roku 2002. Názor veřejnosti se po vzestupu kladných hodnocení v prvních pěti letech a propadu v roce 2007 víceméně ustálil na určité hladině charakteristické pro daný typ školy. V roce 2016 ale autoři průzkumu zaznamenali statisticky významný propad pozitivního hodnocení u středních škol a tento trend pokračoval loni i u dalších typů škol. Letos je hodnocení pozitivnější.

Největší nárůst kladných odpovědí, o osm procentních bodů, si připsaly střední odborné školy s maturitou, základní školy pak sedm procentních bodů, gymnázia pět a vysoké školy a středních odborná učiliště shodně čtyři procentní body. "V případě vyšších odborných škol sice také došlo k nárůstu, ovšem statisticky nevýznamnému, tedy na hranici statistické chyby," uvedli autoři průzkumu.

Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě a také letos převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu. Názor, že poskytlo kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled, zastává shodně 79 procent lidí. Zhruba dvě třetiny dotázaných vyjadřují názor, že vzdělání jim posílilo smysl pro odpovědnost. Necelé tři pětiny mají za to, že jim vzdělání pomohlo naučit vytvářet si vlastní názor a rozšířilo jim kulturní přehled. Mírně nadpoloviční většina má též za to, že je vzdělání naučilo jednat s lidmi a orientovat se ve světě. V čase se hodnocení osobního přínosu vzdělání v uvažovaných oblastech výrazně nemění.

Letošní průzkum se uskutečnil od 8. do 20. září. Zúčastnilo se ho 1037 lidí starších 15 let.