Máte až příliš staré učitele, varuje Česko studie

Střední školy v některých zemích Evropské unie včetně Česka čekají asi v brzké době problémy a výzvy spjaté se stárnutím učitelského sboru. Ukazuje na to zveřejněná zpráva o oblasti vzdělání pro rok 2012, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Co se týká České republiky, OECD ji řadí mezi země s nejnižšími výdaji na vzdělání, uvedli zástupci ministerstva školství na tiskové konferenci.

Zpráva nastiňuje, jak jednotlivé z 34 států OECD (21 z nich tvoří státy EU) přistupují k oblasti vzdělávání. Dokument podrobně analyzuje řadu konkrétních aspektů, například to, kolik země dávají na školství peněz, jaká je skladba učitelských sborů nebo jakého vzdělání v průměru školáci a studenti v jednotlivých státech dosahují.

"Země OECD vydají v průměru na vzdělání veřejné a soukromé finanční prostředky ve výši 6,2 procenta jejich HDP, ČR se řadí mezi sedm zemí s výdaji menšími než pět procent HDP," uvedlo ministerstvo s tím, že ČR dává podle zprávy 4,8 procenta HDP. Michaela Kleňhová z ministerstva ale zároveň upozornila, že ČR patří mezi šest zemí s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka v letech 2000 až 2009.

Jedním ze závěrů, na které dnes poukázala i Evropská komise, jež s OECD na zprávě spolupracovala, je to, že učitelský sbor v některých zemích stárne. Podle jedné z tabulek, která pracuje s daty z roku 2010, devět států OECD má na středních školách více než 40 procent učitelů starších 50 let. Je mezi nimi i Česko, v nichž se jejich množství blíží 45 procentům, což je pátý nejvyšší počet ze všech zahrnutých zemí. V Itálii a v Německu je učitelů nad 50 let dokonce více než polovina.

Čeští kantoři mají ale také v přepočtu na paritu kupní síly nižší platy než většina jejich zahraničních kolegů. Čeští středoškolští učitelé však zároveň tráví v práci méně času. Zatímco český učitel na střední škole pracuje zhruba 617 hodin ročně, kantor v zemích OECD tráví ve škole 658 hodin ročně. Naproti tomu vyučovací doba českých učitelů na základních školách je nadprůměrná.

Ministerstvo školství na tiskové konferenci také poukázalo na to, že Česko patří mezi země s nejvyšším podílem lidí se středoškolským vzděláním (75 procent) a nejnižším podílem těch, kteří mají pouze základní a nižší vzdělání (osm procent). Co se týká podílu vysokoškoláků, Česko je se 17 procenty výrazně pod průměrem OECD, mladých Čechů s titulem ale rychle přibývá.

"Tato zpráva také ukazuje, že k modernizaci školství a jeho zatraktivnění pro studenty i učitele jsou nezbytné reformy," podotkla eurokomisařka pro vzdělání Andrulla Vassiliuová.
Výdaje na vzdělání ve 21 státech EU, které jsou zahrnuty do zprávy, dosahují v průměru na jednoho studenta od základní až po vysokou školu 9122 dolarů (175 tisíc korun) ročně. Průměr mezi státy OECD je o něco vyšší - 9252 dolarů (178 tisíc korun).