Problém s diskriminací
Ministerstvo školství reformuje kvůli Štrasburku praktické školy

Ministerstvo školství chce zamezit, aby zdravé děti kvůli sociálnímu znevýhodnění studovaly v praktických školách po boku dětí se zdravotním postižením. V příštích dvou letech se proto chystá do praxe zavést několik opatření, která tomu mají zabránit. Týkají se například evidence žáků, metod, podle nichž se posuzují adepti na praktickou školu, nebo přípravných tříd v těchto školách. Úřad tak reaguje na pět let starý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož bylo v ČR 18 romských žáků neoprávněně zařazeno do zvláštních škol.

"Tuto možnost té takzvané inkluze naruby, že nepostižení jsou přidáváni do tříd určených pro postižené, chceme legislativně v rovině vyhlášky zrušit," řekl v úterý novinářům první náměstek ministra školství Jiří Nantl, podle něhož bylo takovéto "míchání" v posledních letech připuštěno. Ministerstvo mu chce do budoucna čelit například častějšími testy a novými diagnostickými nástroji, které budou využívat poradny, jež rozhodují o tom, zda dítě výuku v běžné škole skutečně nezvládne a musí přestoupit do praktické. I děti, které již v praktických školách studují, budou pravidelně testovány, aby v nich nebyly zbytečně. Podle Nantla by se tak již nemělo stávat, že je dítě diagnostikováno jen před nástupem do první třídy, a pak se jím v tomto ohledu již nikdo nezabývá. Tyto změny vyjdou podle dřívějších odhadů ministerstva na pět až deset milionů korun.

Aby měl resort přesné údaje o počtu žáků různých etnik na praktických školách, chce o nich od podzimu 2013 začít sbírat data. "Jakkoli to může být překvapující..., tak stát v tuto chvíli nemá tato data. Naším základním cílem je obstarat si tato data, být schopni je relevantně analyzovat a na základě toho přijímat potřebná opatření," uvedl náměstek ministra školství.

Podle Nantla půjde o agregované metody zjišťování informací o etnickém původu, které nebudou žádným způsobem směřovat k identifikaci původu jednotlivých žáků. Stát je prý využije i k tomu, aby do budoucna mohl před orgány Rady Evropy prokázat, že jeho školský systém je etnicky neutrální, a žádné etnikum tedy neznevýhodňuje. Opatření prý v zásadě nebude vyžadovat další náklady.

Do dvou let se mají rušit i přípravné třídy v praktických školách a takzvané diagnostické pobyty. Do praktických školek často docházejí právě předškoláci ze sociálně vyloučených oblastí, kde jen málo dětí chodí do klasické školky. V přípravných třídách si pak zvykají na povinnosti spojené se školní docházkou. "Děti vzdělávané v předškolním vzdělávání při základních školách praktických mohou volně navázat vzdělávání na této základní škole, což je nežádoucí," uvedlo dříve ministerstvo v pracovním materiálu k problematice.

Výzkum kanceláře ombudsmana ukázal, že ve speciálních školách je mezi žáky 32 až 35 procent Romů. Odhadovaný počet Romů v populaci ČR je přitom 1,4 až 2,8 procenta. Podle srpnových závěrů České školní inspekce ale podíl romských žáků vzdělávaných jako mentálně postižení za poslední dva roky klesl. Zatímco dřív tvořili malí Romové vzdělávaní v programu pro postižené 35 procent žáků, nyní je to 26,4 procenta.

Diskriminaci malých Romů na českých školách konstatoval v roce 2007 výše zmíněný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Řada organizací, například Amnesty International nebo Open Society Fund, nedávno uvedla, že situace se za pět let příliš nezměnila.

Proti odlivu žáků z praktických škol se ale ohradili zástupci těchto škol. Děti tam prý nejsou kvůli svému romskému původu, ale protože se zde problémovým žákům dostane adekvátní podpory. Internetovou petici proti rušení praktických škol podepsalo od října přes 22 tisíc lidí.

Také stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek je přesvědčen, že praktické základní školy dělají svou práci dobře. Vláda by se podle něj měla spíše zaměřit na podporu předškolního vzdělávání, kterou on považuje za klíčovou pro rozvoj dítěte. Jeho strana proto navrhuje, aby byl poslední rok mateřské školy pro všechny děti povinný a bezplatný.