Ministerstvo školství oficiálně představilo svůj návrh na reformu vysokého školství. Mezi nejdiskutovanější novinky, které hodlá zavést, patří zavedení povinného školného. Kdo bude mít na výhodnou půjčku nárok? A co se stane se studenty, kteří školu nedokončí? Na tyto a další otázky odpovídal pro on-line deník TÝDEN.CZ ředitel odboru vysokých škol Jiří Nantl.
V poslední době se v médiích začaly objevovat spekulace, že odložené školné a studentské půjčky nebudou pro všechny studenty. Skutečně bude tato možnost nabídnuta jen sociálně slabším?
Každý student v prezenční formě studia by měl mít nárok na tyto formy pomoci. Existuje ale terminologické zmatení ohledně školného. Student bude platit školné - první varianta je, že dostane výměr školného a rovnou to zaplatí z ušetřených peněz. V druhém případě na to nebude mít finance a vezme si půjčku. Formálně tedy bude platit student, ale z peněz subjektu, který bude půjčovat peníze. Třetí varianta je, že by stát v zájmu rozvoje některých strategicky důležitých oborů mohl školné za studenta zaplatit. Ve všech případech by ty peníze dostala škola rovnou.
Rozumím tomu dobře, že u některých oborů by studenti nemuseli nic platit?
U některých oborů by stát prostě řekl, že závazek studentům uhradí. Takový krok státu by zřejmě byl součástí kontraktů s veřejnými vysokými školami, kterými se podle věcného záměru má zajistit střednědobý výhled financování pro vysoké školy. Mohlo by se tak stát například v situaci, kdy budeme potřebovat jaderné inženýry na stavbu jaderné elektrárny. Dokonce by mohlo být možné vyhlásit ještě k tomu stipendium. Ale bude to vázané na konkrétní potřeby společnosti.
Máte představu, kolik bude lidí, kteří nikdy nedosáhnou hranice, od které budou mít povinnost půjčku splácet?
To je míra rizika státu, že část absolventů, bývalých studentů, půjčku nesplatí. To se samozřejmě v nějaké míře stane a je to nevyhnutelné. Nebude to asi extrémní, ale vždycky máte studenty, kteří se stanou invalidními, zmizí do zahraničí nebo zůstanou dlouho na mateřské. Tomu nejde zabránit, ale i komerční půjčky nesou riziko, že je určité procento lidí nikdy nezaplatí. Na rozdíl od komerčních půjček zde však nesmí být žádná bariéra, aby někdo zkoumal, zda je ten student důvěryhodný z hlediska schopnosti splácet. Každý na studium a půjčku bude mít nárok po určený počet let.
Kromě půjčky na studium pracuje věcný záměr zákona i s možností půjčit si peníze na samotné živobytí v době studia. Nebojíte se, že se najdou lidé, kteří budou systém zneužívat a půjčovat si peníze za výhodných podmínek, i když nebudou sociálně slabí?
Výhodné podmínky představují nějaký závazek. Navíc předpokládám, že lidé se chovají racionálně, a mají-li dostatek peněz, tak si nepůjčují. Ale může se to stát. Jestli lidé dostudují řádně, tak na to mají právo. Na ministerstvu dbáme na to, aby systém, který vytváříme ke kontrole, nebyl složitější, než je nutné. Je samozřejmě možné, že si ty peníze půjčí někdo, kdo je nepotřebuje, ale na to asi není třeba se soustředit. Spíše je důležité nastavit rozumné podmínky pro ty, kteří to skutečně potřebují.
Věcný návrh počítá s tím, že maximální výše školného za semestr bude 10 tisíc korun. Za pět let studia to bude pro čerstvé absolventy vysoká částka, ale pro školy to nebude zásadní finanční obnos. Myslíte si, že výše školného je nastavena správně?
Nejde o to, aby to byla enormní částka. V našem kulturním prostředí by to ani nebylo akceptovatelné. V tom se nemusíme obávat toho, že půjdeme ve stopách Anglie, kde se školné vyšplhalo do astronomických výšek. Je to kromě jiného regulační poplatek, který motivuje uvažování studenta o tom, jaké obory si zvolí a kolik si jich zvolí. Česká republika je totiž jedna z mála zemí v rámci Evropy, která nijak nereguluje počet oborů, které studenti studují najednou. Některé země to dokonce přímo zakazují.
| Co ministerstvo navrhuje: |
| Návrh reformy vysokých škol počítá s financováním podle kvality, slučováním menších škol a zavedením školného. Změny připravované šest let nyní představilo ministerstvo školství s tím, že do června 2012 by chtělo připravit paragrafované znění nového zákona o vysokých školách. Mezi novinky patří nejen zavedení školného, na čemž se dohodly koaliční strany, ale také změna udílení akreditací vysokým školám, nová pravidla pro financování, udílení habilitací profesorům a docentům či větší odpovědnost vedení škol spolu s větším důrazem na autonomii. |
Co je špatné na studování více škol?
Jestliže každodenní studium znamená ekvivalent zaměstnání na plný úvazek, tak je divné, aby někdo v daném čase vystudoval tři prezenční obory najednou. Fyzicky taky nemůže mít tři opravdu poctivě vykonávaná zaměstnání najednou. To školné by mohlo motivovat lidi, aby se zamysleli a zároveň aby jim ukázalo jejich priority. Budou se ptát školy, jak to tam vypadá, a škola se bude chovat ke studentům více klientsky, což neznamená, že student bude klient školy a přestane být členem akademické komunity, ale že se budou zkvalitňovat podpůrné služby.
Co se stane studentovi, který si vezme půjčku na studium, ale školu nakonec nedostuduje?
Kdo nezíská titul, zřejmě by neměl mít výhody těch, kteří dosáhnou daného cíle. To znamená, že pokud školu opustí, začne mu například nabíhat úvěr. Úspěšnému absolventovi naopak začne úrok nabíhat až po delším čase po ukončení studia. V tom podle mých informací panuje i koaliční shoda - je nutno pracovat s motivační funkcí půjček a bonifikovat studenty, kteří studium dokončí řádně a včas.
