Invaze za půl miliardy
Na českých vysokých školách studuje 20 tisíc Slováků
13.04.2015 06:00 Původní zpráva
Přes dvacet tisíc Slováků studuje na českých veřejných vysokých školách. Využívají výhodné mezistátní dohody. Ročně to náš rozpočet přijde minimálně na půl miliardy korun. Oproti tomu Čechů studuje na Slovensku jen přes osm set.
Víte, jak se jmenuje největší slovenské studentské město? No přece Brno! To je jen jeden z vtípků, který se vypráví o metropoli Moravy. Nicméně do určité míry je třeba ho brát vážně. Jen těžko totiž najdete místo s vyšší koncentrací mladých Slováků. V řadě oborů dosahují dokonce až třetiny všech studentů. A zatím to vypadá, že změna jen tak nenastane.
Mladých lidí slovenské národnosti na českých vysokých školách je totiž každým rokem víc. A nejen v Brně. Vloni naše veřejné univerzity, tedy ty financované skrze státní rozpočet, navštěvovalo podle statistik ministerstva školství už přes dvacet tisíc Slováků. Jen pro představu, v roce 2000 v ČR studovalo jen 3680 občanů slovenské národnosti.
Cena? Nevyčíslitelná
Nakolik ale slovenští studenti zatěžují český rozpočet? Oficiální přesné číslo nikdo nezná. "Tyto náklady vyčíslit nelze," uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Jednoduchým násobením se dopracujeme alespoň orientační částky. Student méně nákladného oboru, jako je například ekonomie, český stát stojí ročně 27 252 korun. Dvacet tisíc studentů by tak přišlo státní kasu na částku přesahující 550 milionů.
Studenti se ale samozřejmě vzdělávají i v dražších oborech. Například v případě informačních technologií dosahují roční náklady státu na studenta 45 tisíc korun, u lékařů pak stovky tisíc. Celkem tak může Česko platit za slovenské studenty i miliardy korun ročně. Naši východní sousedé mají navíc nárok i na studentské koleje a stipendia.
Zatímco nyní do slovenských mozků investujeme, dříve český stát tak velkorysý nebyl. S rozpadem Československa existovala velmi silná snaha příliv slovenských studentů do Česka omezit. Stát dokonce stanovil přesné kvóty, které určovaly, kolik studentů zde může studovat bezplatně. Kdo se nevešel, sice nedostal automaticky stopku, ale školu si musel zaplatit. V současnosti ale může bez úhrady a po splnění přijímacích kritérií studovat na univerzitě jakýkoli cizinec, pokud si zvolí, že studium bude probíhat v češtině.
Za studium v jiné řeči se už zpravidla platí. Formu "gratis" nejvíce využívají Slováci, kteří mají logicky výhodu, protože čeština je jim blízká a nemají s ní takový problém jako například Britové či Němci. Na rozdíl od zmíněných národů pak pro ně navíc od roku 2001 platí další exkluzivita. Dohoda mezi Českou a Slovenskou republikou (viz Výňatek z dohody mezi ČR a SR) dodnes zaručuje, že mohou slovenští studenti v Česku mluvit svou mateřštinou při zkouškách či v ní psát testy. Učitelé jsou navíc povinni přijímat i slovensky psané seminární, bakalářské či diplomové práce. Tak lákavé podmínky spolu s prestiží českého vysokého školství způsobily, že mladí Slováci dělají na naše univerzity každoročně doslova nálety.
Zmíněná dohoda platí oboustranně, a tak podobné "úlevy" platí i pro Čechy na Slovensku. Možnosti vzdělávat se u našich východních sousedů ale nevyužíváme.
Celý článek čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 13. dubna 2015.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.