Vláda bude o změnách vysokého školství dále jednat s rektory i zástupci studentské komory, reagoval na dnešní protesty studentů proti reformě univerzit premiér Petr Nečas. Ve svobodné zemi je podle něj normální, že studenti vyjadřují názor na kroky vlády například i na demonstraci. Členové vlády se prý s protestujícími nesetkali proto, že demonstrace se před úřadem vlády konala právě v době, kdy kabinet jednal. Nečas odpoledne v Londýně připustil, že změny ve školství se měly více konzultovat s akademickou obcí a studenty.
"Budu jednat dále s představiteli rektorské konference i šéfy Rady vysokých škol a jsem přesvědčený, že tady je zájem na pozitivních změnách v českém vysokém školství. Vláda bude intenzivně jednat," řekl Nečas. Se studenty by se prý setkal, kdyby v době protestu nezasedala vláda. "Vláda je tím pádem v práci. Běží mašiny a od jedoucích strojů se prostě neodchází, obrábí se zkrátka dál," poznamenal premiér.
Nečas odpoledne přednášel na prestižní Londýnské ekonomické škole a v odpovědích na otázky ohledně studentských demonstrací v Česku připustil, že nutné změny ve školství možná nebyly dobře komunikovány s akademickou obcí a studenty. "Jsem přesvědčen, že vládě i akademické obci jde o to, abychom měli kvalitnější školství. Jsem si jistý, že se nakonec shodneme," řekl premiér. V Praze protestovaly proti reformě vysokých škol tisíce studentů. Podle policie se sešlo kolem sedmi tisíc demonstrantů, organizátoři odhadli účast až na 10.000 lidí. Před polednem došel průvod k úřadu vlády. Ministr školství Josef Dobeš, ani žádný z ministrů ale během jednání vlády k demonstrantům nevyšel.
V úterý vyšlo v Brně do ulic asi šest tisíc mladých lidí, protesty proti reformě vysokých škol se dnes konají i v dalších městech České republiky. Demonstracemi vyvrcholil takzvaný týden neklidu, kterým chce akademická obec přimět vládu k odmítnutí reformních zákonů o vysokých školách připravovaných ministrem školství.
Premiér se na dotaz novinářů také vrátil k nejasnostem kolem vládních plánů na zavedení školného. Potvrdil, že alternativou k odloženému školnému je kombinace jiných poplatků, například zápisného za semestr a platby za překročení standardní délky studia. Premiér už v pondělí uvedl, že podobná varianta je náhradou za odložené školné, které v tomto volebním období vláda už nestihne z legislativních a technických důvodů zavést.
O možné výši zápisného se podle ministerstva školství stále jedná. Změnu v plánu školného oznámil novinářům Dobeš v pondělí. Na tiskové konferenci ale uvedl pouze to, že místo školného by studenti platili za překročení standardní délky studia a za studium další školy. O zápisném se nezmínil. Školné je také jedním z vládních kroků, proti kterým se staví účastníci demonstrací proti vysokoškolské reformě.
Platba za studium na vysoké škole je přitom obvyklá ve většině zemí EU. Nejčastěji se pohybuje v řádu několika stovek eur za semestr, bývá přitom doplněno systémem studentských půjček a stipendií. Například ve Velké Británii, kde studenti platí jen v Anglii a Walesu, je maximální školné zhruba 3000 liber (asi 88 tisíc korun) za rok. V Nizozemsku se za rok studia platí asi 1500 eur (37 tisíc korun), poměrně vysoké školné - až v řádu několika tisíc eur za rok - mají pobaltské země. V Bulharsku zase stát každý rok určí počet bezplatných míst, další zájemci mohou studovat, pokud zaplatí školné mezi 50 a 200 eury (1200-4900 korun) za rok. Ve Francii se místo přímého školného platí poměrně vysoké zápisné.
