Uchazeči o studium na vysokých školách považují za nejlukrativnější právnické obory. Najít uplatnění je však podle nich snazší pro absolventy oborů lékařských, technických a IT. Ukázal to průzkum, který při národních srovnávacích zkouškách provedla společnost Scio. Vedle názorů na možnost uplatnění a výši potenciálních výdělků se zaměřil také na postoje mladých lidí ke sňatku, hypotéce a dlouhodobému pobytu v zahraničí.
Průzkum se uskutečnil ve třech termínech národních srovnávacích zkoušek letos na jaře. Na otázky odpovídalo 599 až 2275 respondentů. Šestadvacet procent z nich považovalo za nejlukrativnější právnické obory. S 19 procenty za nimi skončily obory zaměřené na IT, 17 procent dotázaných vidí nejvyšší výdělky v ekonomických oborech.
Právnické obory zdaleka nejsou podle mladých lidí ty, kde se nejlépe hledá uplatnění. Nejvyšší šance v této skupině oborů vidí devět procent respondentů. Pro srovnání u oborů lékařských, technických a IT to bylo mezi 16 a 18 procenty dotázaných. "Na druhé straně spektra jsou obory společenskovědní, humanitní, zemědělské a zdravotně sociální," řekl v úterý Štěpán Pudlák ze společnosti Scio.
Dvě třetiny respondentů připustily, že existuje obor, který by rády studovaly, ale nemají na to dostatečné schopnosti. Bezmála čtvrtina z nich uvedla, že jde o obory lékařské. Relativně často si také uchazeči o VŠ nevěřili na právnické a technické obory.
Uzavření sňatku plánovala největší skupina respondentů mezi 28. až 30. rokem života. Šest procent dotázaných uvedlo, že se neplánují oženit nebo vdát nikdy. Poměrně rezervovaný vztah mají mladí lidé k hypotéce. Bezmála polovina odpověděla, že si ji nechce vzít nikdy.
Naopak otevřenější jsou vůči dlouhodobému pobytu v zahraničí. Jen osm procent dotázaných neplánuje v nejbližších pěti letech strávit více než tři měsíce v zahraničí. Vycestovat chtějí především za prací a studiem.
Národní srovnávací zkoušky jsou na řadě vysokých škol v Česku i na Slovensku součástí přijímacího řízení. Dvě třetiny lidí, kteří se zúčastnili tohoto průzkumu, se na VŠ hlásí přímo ze střední školy. Čtrnáct procent se hlásilo z jiné VŠ, 12 procent ze zaměstnání a sedm procent odjinud, například z rodičovské dovolené.
