Očima Ivana Motýla
Povolme výchovné facky ve školách
04.04.2011 09:22 Glosa
Ministr školství Josef Dobeš začal řešit letitou bezmoc učitelů vůči agresivním žákům. Škoda jen, že takzvané "smlouvy škol s rodiči o chování dětí" budou zapovídat občasnou výchovnou facku.
Mohlo to být tak v šesté třídě, když jsem jednoho dne odmítl pracovat v hodině výtvarné výchovy. Kantorka se mě dvakrát třikrát pokusila "rozmalovat" ústně, pak došlo na výchovný pohlavek a ponižující výkřiky o "nevychovaném frackovi". Okamžitě jsem štětec ponořil do barvy, navíc červený až za ušima, neboť dívka, kterou jsem tajně miloval, měla z té facky neskrývanou radost.
Dílny nás tenkrát učil kantor, který byl postrachem i těch největších grázlů, které zrodila ostravská Stodolní ulice a její okolí (právě v této čtvrti jsem v osmdesátých letech dokončil základní školní docházku). A facek od učitele dílen se dokonce obával i spolužák Jarek, který byl jinak sám postrachem těch učitelů, kteří se metodu výchovné facky báli používat. Byl to do jisté míry silový boj a učitelé, kteří malé ostravské chachary neuměli utišit, raději školství opouštěli, nebo jim to dokonce bylo doporučováno soudruhem ředitelem. Učitel bez přirozené autority je totiž jako politik v parlamentu, který u řečnického pultu neumí přečíst ani předem sepsaný projev a jen si něco brumlá nad papírem, zatímco znudění poslanci stupňují hlomoz "ve třídě".
Kantor, jenž si neumí udržet přirozenou kázeň, si spletl povolání a měl by podat výpověď. Těm ostatním, kteří se do výchovných střetů dostávají jen kvůli nezvladatelným žákům, nechť pomáhá ona ministrem Dobešem plánovaná smlouva školy s rodiči. Pohrůžka vyloučením "malého agresora" ze školní docházky zní opravdu hrozivě, ale než dojde na nejhorší, přece bych zkusil tradiční české pohlavky. "Když si Jarda odmítne otevřít sešit, můžete mu střelit jednu výchovnou. Josef Novák, rodič." Mohlo by třeba stát v takové smlouvě rodiče se školou.
První muž na ministerstvu ovšem říká, že "mírné tresty v mezích zákona dle Igora Hnízda nelze doporučovat". Dobeš TÝDNU v této souvislosti už dříve řekl: "Pro mě je používání fyzických trestů naprosto neakceptovatelné. Posílení učitelské autority vnímám jako jeden ze svých stěžejních úkolů, ale s fyzickými tresty nepočítám."
Loni nejoblíbenější kantorka ve Zlínském kraji a finalistka celorepublikového klání o Zlatého Ámose Miluše Šafářová z Fryštáku to ale vidí trochu jinak: "Obdivuji myšlenky Komenského, které jsou stále aktuální. Komenský odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští. Teď je nutné stanovit ty určité případy."
A jiná "Zlatá Ámoska" Emilie Kostrbová z jihomoravských Bučovic jen tak pro porovnání zavzpomínala: "Pamatuji si ze základní školy na učitele biologie, mohutného a přísného chlapa, ze kterého jsme měli všichni hrůzu, hlavně kluci. Přitom nás všechno výborně naučil, i když se nikdy neusmál a občas padla facka. Jenže tehdy platilo, že když jste si doma stěžovali, že jste dostali ve škole pohlavek, padla další facka."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.